Literární matiné 30. 5. 2010

KNIŽNÍ TIPY:

Emmanuel Carrére: Jiné životy, než ten můj
Kulisu k příběhu milenců, kteří řeší krizi ve svém vztahu, tvoří tragické události spojené s vražednou vlnou tsunami na Srí Lance roku 2004.

E. L. Doctorow: Povídky o skvělé zemi
Název je třeba chápat jako ironický – příběhy hlavních hrdinů těchto povídek slavného amerického spisovatele opravdu neprožívají žádnou idylu.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je profesor Vladimír Papoušek z Ústavu bohemistiky Jihočeské univerzity, který představuje velkou publikaci Dějiny nové moderny - Česká literatura v letech 1905 až 1923. Jde o práci mapující literaturu v širším kontextu kulturního a společenského dění své doby.

Dějiny nové moderny - Česká literatura v letech 1905 až 1923

RECENZE Mileny Lenderové:

Umberto Eco: Bludiště seznamů
V úvodu ke své - opět nádherné a opět velmi obtížně uchopitelné - publikaci vysvětluje autor, filosof, sémiolog a spisovatel Umberto Eco, že podnětem k napsání "knihy o seznamech", byla jeho vášeň pro seznamy. Ta je ostatně zřetelná v Ecových předcházejících pracích. Když se pustil do pořizování soupisů seznamů, které se vyskytují v "v historii literatury (od Homéra přes Joyce až do našich dnů)", bohatý a nečekaný "úlovek" ho fascinoval.
Není divu - ne nadarmo provází dějiny západní kultury snaha o logicky uspořádané výčty informací, ať jde seznamy svatých, andělů, zázraků, knihoven, nadpřirozených jevů či královských kunstkomor.
Ale bylo by nepřípustným zjednodušením tvrdit, že se Bludiště seznamů zabývá jen fenoménem seznamu. Najdeme zde spíše úvahy o seznamech, soupisech a katalozích nejrůznějšího druhu a o potřebě člověka a společnosti je vytvářet. Autor odkrývá poetiku, kterou tyto seznamy a soupisy obsahují. Pojednává o fenoménu seznamů z literárně-vědného i historického hlediska a jednotlivé ukázkové výčty dokládá bohatým obrazovým materiálem.
Základem Ecovy práce je hra, ale také myšlenkový experiment umožňující vytvářet abstraktní kategorizace, nacházet spojovací body mezi jednotlivými autory, výtvarníky, epochami a styly za občasné rezignace na chronologickou posloupnost.
Takové "bludiště seznamů" nemůže být lineárně uspořádané, ostatně to autor nechtěl: nejde mu o úplný seznam seznamů (ten ostatně, jak píše v úvodu, není možný), ale o výčet způsobů, jakými je možné seznamy interpretovat.
Návod k interpretaci ale musí čtenář objevit sám. Nepomohou mu ani názvy jednotlivých kapitol - Štít a forma, Výčet neboli seznam, Vizuální výčet, Nevýslovné, Seznamy věcí, Seznamy míst, Není seznam jako seznam, Záměny seznamu za formu a naopak, Rétorika výčtu, Seznamy mirabilií, Sbírky a poklady, Kabinet kuriozit, Definice podle výčtu charakteristických rysů versus definice podle podstaty, Aristotelův dalekohled, Excesy od Rabelaise dále, Koherentní exces, Chaotický výčet, Seznamy v masmédiích, Závratné seznamy, Záměny praktického seznamu za poetický a naopak, Ne-normální seznam – tyto názvy zůstávají enigmatické, zdánlivě bez logiky a vnitřní koherence.
Při pozorném (a opětovném) čtení - je nesporné, že znalost Ecových dříve přeložených děl, především antologických Dějin krásy a Dějin ošklivosti, hodně pomůže - čtenář si připomene, že Eco je - kromě jiného - sémiolog . Vodítkem je skrytý a proměnlivý význam seznamu a jeho položek, jeho historie a genealogie… Ale ani tato cesta usilující o pochopení není snadná, čtení zůstává složité, ba možná stále složitější. Seznam totiž nevypráví žádný příběh, ba nemusí být v souvislosti s příběhy děl, z nichž pochází.
Knihu doplňuje bohatá antologie literárních ukázek a úžasný obrazový doprovod, navíc - budiž chvála nakladateli - perfektně technicky provedený. Připomeňme ještě, že vydání této Ecovy knihy provázel v listopadu 2009 pozoruhodný výstavní projekt připravený pařížským Louvrem. Eco zde v roli kurátora výstavy Mille e tre, která je tématem Bludiště seznamů volně inspirována, proslovil sérii přednášek, komentovaných projekcí a panelových diskusí se studenty, odborníky i laickou veřejností. To vše na téma seznamy, soupisy, katalogy.

Umberto Eco: Knih se jen tak nezbavíme

NÁŠ TIP:

Detektivní román Krev v jezeře se výborně čte, je velmi napínavý a je to tak trochu detektivka pro ženy, protože hlavní hrdinkou je kriminální komisařka Maria Kalliová, která má kromě náročné práce ještě dvě malé děti a manžela, jenž zrovna zažívá profesní krizi a není to s ním jednoduché. Nebudu prozrazovat zápletku, ale knihu finské spisovatelky Leeny Lehtolainenové vám mohu doporučit, protože v ní nejde jen o samotný zločin, ale i o psychologii hlavních hrdinů a jejich životní příběhy. Dokonce se dozvíme i leccos zajímavého z nedávné minulosti Finska.

Leena Lehtolainenová: Krev v jezeře

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Eliška Horelová.

Výherci: V. Kolouchová, L. Komrsková, p. Lukš, V. Matoušková, D. Rokosová, V. Slavíková.

Nová otázka: 5. června to bude už sto let, co zemřel William Sydney Porter, americký humorista, který však psal po jménem docela jiným: prozradit ho nemůžeme, protože to je dnešní soutěžní otázka. Napovíme názvy jeho knih a doporučíme pro letní příjemnou zábavu: jeho povídky vyšly česky například pod názvem Romance čumilů nebo Muž ve vyšším postavení.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.

Spustit audio
autor: Hana Soukupová