Literární matiné 3. 8. 2008

KNIŽNÍ TIPY:

Condoleezza Rice: Sovětský svaz a československá armáda 1948-1983: Nejisté spojenectví.
Studie z pera americké ministryně zahraničí se zabývá vztahem mezi civilními a vojenskými vůdci v Československu v letech 1948 - 1983.

Condoleezza Rice: Sovětský svaz a československá armáda 1948-1983: Nejisté spojenectví.

J. Nesvadbová, S. Pecháčková: Historický atlas hub
Krásná obrazová publikace představuje unikátní dílo plzeňského učitele, mykologa a malíře Františka Tyttla.

J. Nesvadbová, S. Pecháčková: Historický atlas hub

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je básník Roman Szpuk, který vydává novou sbírku Chrámová studně.

Roman Szpuk: Chrámová studně

RECENZE Sabiny Langerové:

Vladimír Horpeniak: Kašperk, knížka o šumavském hradu

Kašperk, knížka o šumavském hradu, je útlá, ale výpravná kniha Vladimíra Horpeniaka, která byla vydána v roce šestistéhopadesátého výročí založení hradu Kašperk císařem Karlem IV.
Tento starý královský hrad je typickou dominantou horního Pootaví, oblasti Sušická a Kašperskohorska a zároveň je také nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Autor vyšel z historických dokumentů, archeologických výzkumů dané lokality, jsou zde publikovány místní lidové pověsti o vzniku hradu a celou publikaci provází úryvky literární tvorby císaře Karla IV., jeho morality i Mariánský hymnus.
Podrobně je zpracovaná historie založení hradu v roce 1356 i jeho stavba. Hrad, pojmenovaný podle svého zakladatele KARLSBERG - Karlova hora, byl budován na skalnatém výběžku a podle badatelů je možné, že stavitelem byl Michal Parléř, bratr slavného stavitele pražské katedrály Petra Parléře. České jméno Kašperk vzniklo zkomolením původního pojmenování hradu : Karlsberg -Karlšperk - Kašperk
Milovníci historie se dozvědí, že hrad Kašperk patří v českých zemích k nejrozsáhlejším a nejlépe zachovaným stavbám z období Karla IV a že ještě dávno před vybudováním hradu se v této oblasti těžilo zlato, o kterém věděli už i Keltové. Pozůstatky starých rýžovnických prací se dochovaly do dnešní doby na řadě míst v povodí Otavy a jejích přítoků. Zlatonosný revír Kašperských hor byl již v předhusitské době považován - vedle Jílového - za nejdůležitější v celém českém království. Karel IV, vědom si toho, že hlavní evropské dálkové cesty se geograficky uzavřeným Čechám vyhýbají, vyvíjel mimořádné úsilí, aby nepříznivou situaci změnil. Nechal proto zde vybudovat obchodní cestu spojující přes Kašperské Hory bavorský Pasov s Prahou, kterou - kromě zboží -putovali také učenci a studenti za vzděláním na evropské univerzity. V archivech byla nalezena první zmínka o Zlaté stezce ve stejném roce, kdy byla zahájena stavba hradu Kašperk.
Přínosem této regionální publikace je, že se nevěnuje pouze historii samotného hradu a jeho okolí, ale připojuje i historii života císaře Karla IV, seznam dalších hradů, které v Českém království založil, ale také politickou situaci v Evropě v době jeho panování. Ke kašperskému hradu přitahuje jistě turisty i krásná šumavská krajina, dochovala románsko-gotické kostely, Muzeum Šumavy, které má ve sbírkách sklo, vyráběné ve zdejších sklárnách, gotické i barokní plastiky i zbytky keltských pravěkých ohrazení, která se nachází v lesních terénech. V knížce, která má atypický tvar, aby se na dvojnásobně široké stránky vešly vedle sebe hlavní text, krátká lidová pověst, ale i dobové rytiny a heraldické znaky. Kníhaje doplněna krásnými barevnými fotografiemi, které umocňující kouzlo šumavské přírody s hradní dominantou.
V hradních prostorách je také přístupná nevelká stálá expozice věnovaná historii hradu a jeho zakladateli císaři Karlu IV. a jeho době.
Nejedná se o běžného průvodce pro turisty, ale o fundovanou publikaci, která potěší jak místní patrioty, tak i návštěvníky jižních Čech. Knížka vyšla v edici Historie v nakladatelství Karmášek.

Vladimír Horpeniak: Kašperk, knížka o šumavském hradu

NÁŠ TIP:

Jestli nemáte v létě moc času a nechcete se pouštět do velkých románů, doporučíme vám dvě zajímavé knihy kratších próz.

První je z brněnského Hosta a je to výbor hispanoamerických fantastických povídek nazvaný Had, který se kouše do ocasu. Uspořádala ji Eva Lukavská, ta je také jedním z pěti překladatelů. V knize najdete celkem 55 povídek ,vedle velmi slavných autorů jako je Chorche Luis Borches i mnoho úplně neznámých. Hned v úvodu se dočteme, proč se editorka zaměřila právě na fantastické povídky: jsou krátké a jsou vzrušující. Dodejme, že mezi latinskoamerickými autory je v tomto žánru z čeho vybírat. V knize najdeme prózy od druhé poloviny 19. století až do současnosti, velmi užitečné medailony jednotlivých autorů i obsáhlou studii. Sbírka je vůbec důkladně edičně připravená a texty jsou i pro laické náhodné čtenáře zajímavé.

Eva Lukavská: Had, který se kouše do ocasu

Druhá kniha se jmenuje Mrtvému nože netřeba a jde o islandské pověsti a pohádky z Arga, které vybrala a přeložila Ilona Gottwaldová. Rozdělila je do několika oddílů: Elfové, Duchové, Čarodějové, Kouzla, Obři, Zvířata, Rostliny, kameny, úkazy a další. Přestože je tu i část nazvaná Žertovné příběhy, většina islandských lidových vyprávění má chmurný nádech a svědčí o tom, že život v tomto koutě světa nebyl v minulosti žádná legrace. Půl roku trvala zdejší zima a tma, a co bylo tedy přirozenější než scházet se a vyprávět. Snad proto je islandský folklór tak bohatý. Vedle starých ság žila i kratší a jednodušší lidová vyprávění, která si brzy zasloužila pozornost sběratelů a která najdeme právě v této pěkně vypravené publikaci z Arga. A že se budete bát, je zřejmé i z názvu knihy: Mrtvému nože netřeba.

Ilona Gottwaldová: Mrtvému nože netřeba

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Miroslav Holub. (75 správných odpovědí, 1 chybně)

Výherci: J. Machníková, L. Špaček, L. Mrkvičková, J. Klonfar, M. Ješinová, D. Zabloudil.

Nová otázka: Přípravy aktuální hádanky by inspirována letním časem dovolených, kdy mnozí rádi sáhnou po lehčí četbě. Ale třeba takový detektivní román nemusí být jen oddychový polobrak! Výborné detektivky psal jeden vzdělaný nizozemský orientalista, který se nechal inspirovat tradičním čínským detektivním románem z 18. století. Nejdřív jeden takový román přeložil do angličtiny, ale zalíbil se mu natolik, že si zkusil sám podobný příběh napsat. Klasického detektiva, moudrého, odvážného a neúplatného soudce, si ponechal, a vymyslel pro něj a jeho pomocníky nové příběhy. Ty si získaly ohromnou popularitu. A naše dnešní otázka zní, jak se tento spisovatel jmenuje a jak se jmenuje onen soudce, hrdina jeho příběhů. I tentokrát máte na odpověď dva týdny, toto kolo naší soutěže uzavřeme až v pátek 8. srpna 2008.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.