Literární matiné 3. 10. 2010

Robert Němec: Šabat šalom
Napínavý špionážní román, jehož děj začíná v době druhé světové války, zahrnuje vznik samostatného státu Izrael i období tzv. šestidenní války v roce 1967.

Johan Huizinga: Podzim středověku
Široce koncipovaný obraz života v Burgundsku, severní Francii a Nizozemí 14. a 15. století z pera významného nizozemského historika.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je herečka a spisovatelka Ivanka Devátá, která mluví nejen o své poslední knížce Mezi nebem a peklem.

RECENZE Karly Ladwigové:

Alexander Ahndoril: Režisér
Za urážející a ponižující označil ve svém posledním TV vystoupení švédský režisér Ingmar Bergman knihu svého krajana A. Ahndorila. Když ji ale četl v rukopise, jeho názor byl opačný; nazval ho úžasným spisovatelem a dílo pochválil s podivem, jak je možné, že autor jeho záměr tak přesně vystihl. Nikdy s ním přece o tom nemluvil. Dnes patří Ahndorilova kniha Režisér ve Švédsku k nejdiskutovanějším za posledních dvacet let. Padla dokonce otázka, zda měla být vzhledem k svému docela ožehavému obsahu vůbec vydána. Jedenačtyřicetiletý autor se kategoricky vyjádřil, že by kniha vyšla i přes nesouhlas protagonisty, který si přece v rukopise nepřál změnit ani slovo.
V tuto chvíli už je jasné, že rozmarným hrdinou knihy Režisér je sám slavný Ingmar Bergman. Prozradíme, že v dalších rolích vystupují: matka Karin a otec Erik Bergmanovi, herečka Ingrid Thulinová, režisérova přítelkyně Käbi Laretei, herec Gunnar Björnstrand a jiní. V roce 1961 s ním natáčeli film Hosté večeře Páně, který vytváří rámec knihy. Obsah je daleko složitější, proplétají se tu dvě dějové linie: průběh natáčení a intimní obraz režisérova nitra. Utváří ho motivace filmu, její odraz navenek a uvnitř a důsledky toho všeho. Jinými slovy: syn se realizuje na plátně v roli kněze, k níž ho kdysi směrovalo otcovo přání. Ve snaze zbavit se vlastního obrazu dostává se na povrch rozpor pramenící z dávného zážitku z dětství.
Po stránce formální máme před sebou filmový scénář. Sled krátkých záběrů, rychlé změny místa a času, mezitím přesun do podvědomí, a opět náročná práce s herci na place. Pozoruhodná je linie režisérova vnitřního světa představujícího vějíř citů a rozmarů blízkých nazírání dítěte. Mimoděk nám to připomene motivaci jednoho z Bergmanových filmů, snímku Fanny a Alexandr.
Je také třeba pochvalně zmínit poetiku Ahndorilových textů; jejich malebnost a barvu, ať už jde o vnímání přírody, intimitu vztahů či schizoidní vidiny tvůrce. Dokonale se tu podařilo postihnout složitý svět člověka, jakým byl Bergman, se všemi excesy, které mu často přinášely nesnesitelné trápení.
Přes svou formální neobvyklost, anebo právě pro ni, je kniha přibližující čtenáři práci filmového režiséra paradoxně snadno čtivá. Sice se zdá být určena těm náročnějším, ale je lehce stravitelná i běžnému čtenáři, zvědavému na svět a práci filmařů. Přispívá k tomu zdařilý překlad Dagmar Hartlové, řadící Ahndorilův odvážný „scénář“ k letošním vydavatelským úspěchům Nakladatelství Lidové noviny.

Alexander Ahndoril: Režisér|foto: Nakladatelství Lidové noviny

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Patrick White. (81 správných odpovědí)

Výherci: I. Berková, Z. Bicková, J. Marešová, B. Prokešová, A. Švehlová, E. Zikmundová.

Nová otázka: Svých stých narozenin se spisovatel Adolf Branald sice nedožil, ale přesto mu osud dopřál dlouhý život – zemřel v 98 letech. Narodil se 4. října roku 1910 v Praze a jeho rodiče byli herci, takže si jako dítě užil i putování s divadelními společnostmi. Dokonce hrál ve filmu Venoušek a Stázička, to když mu bylo 12 let. Z hereckého prostředí napsal také později dvoudílný román, ve kterém vylíčil putování kočovné společnosti po jižních Čechách. Jak se tento román jmenuje? Nenechte se zmýlit tím, že jde původně o dvě knihy, už od roku 1947 vycházely pod jediným názvem. Napovíme, že v knihovnách můžete běžně vidět vydání s ilustracemi Cyrila Boudy.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.