Literární matiné 29. 8. 2010

Jiří Svejkovský: Čas marných nadějí
Dokumentární svědectví o letech 1968 a 1969 v Československé televizi podává jeden z aktivních účastníků tehdejšího dění.

Daphne du Maurier: Let sokola
Dva příběhy, starý a nový, se po smrti bezvýznamné stařenky začínají spojovat v jeden. Vracíme se hluboko do minulosti, a jak je zvykem této autorky, napětí a tíseň rostou s každou další stranou …

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je biolog Jaroslav Petr , který hovoří o své knize Když jdou ryby rybařit, která vznikla na základě jeho rozhlasových fejetonů, vysílaných Českým rozhlasem Leonardo.

RECENZE Mileny Lenderové:

Štěpán Vácha, Irena Veselá, Vít Vlnas, Petra Vokáčová: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723.
Impozantní kolektivní dílo čtyř badatelů, kterým bylo umožněno využít badatelských výsledků několika domácích i zahraničních kolegů, zaujme na první pohled rozsahem, přitažlivou obálkou a kvalitním grafickým provedením. Název může být poněkud matoucí - samozřejmě v tak objemné knize nejde o pouhou korunovaci habsburského manželského páru, o korunovaci císaře, kterým vymřela habsburská dynastie po meči… Nejde jen o korunovaci, jež proběhla 25. února 1723 v Praze, ale o mimořádně plastický obraz středoevropského panovnického dvora v prvních desetiletích 18. století, v době vrcholícího baroka.
První stránky přivádějí čtenáře do prostředí vysoké matrimoniální politiky: seznamujeme se s Karlem VI., jeho hledáním vhodné urozené partnerky, s neúspěšnou snahou císařského páru zplodit mužského dědice. Jen Alžběta Kristýna (Karel VI. zemřel 20. října 1740) mohla s uspokojením přihlížet státnickému úsilí jedné ze svých dcer, panovnicky zdatné Marie Terezie.
V úvodních partiích knihy nechybí zasvěcený výklad o habsburském mocnářství, mezinárodně politických souvislostech a evropské náboženské situaci počínajícího 18. století. Boj o španělské dědictví, vyčerpávající války s osmanskou říší a úsilí o uznání pragmatické sankce poznamenaly vládu Karla VI.: skutečně se mu nevládlo snadno. Počínal si ale obratně, měl navíc pochopení pro hospodaření říše, a tak lze říci, že právě 20. léta 18. století, tedy doba pražské korunovace, patří k vrcholným dobám podunajského soustátí.
Během přípravy korunovace dostaly příležitost vyjádřit svou loajalitu k panující dynastii jak stavové čeští, tak stavové vedlejších zemí Koruny české. Bezezbytku jí využili, a autoři knihy využili této skutečnosti k představení všech aktérů, kteří se chystání slavnosti i jejího průběhu účastnili. Ostatně samotné české korunovaci Karla a Alžběty Kristýny předcházela od přelomu prvního a druhého desetiletí 18. století řada jiných slavností, konaných většinou při příležitosti narození císařských nemluvňat.
Česká korunovace je tak pojata v mimořádně širokých souvislostech. Vlastní příprava této důležité slavnosti zaměstnala na půl roku předem řadu dvorských i zemských úřadů, což, nahlíženo pohledem člověka 21. století, se jeví jako doba neuvěřitelně krátká. Autoři se věnují politické symbolice korunovace, jejímu vztahu k pragmatické sankci, její umělecké reflexi. Rozsáhlá pozornost náleží přípravě slavnosti, cestě panovnického páru do Prahy, aktivitám i aférám, které korunovaci provázely, oblečení císařského páru a jeho průvodu. Práci uzavírá kapitola Karel VI. a jeho korunovace v české historické (ne)paměti, kde autoři vyslovují oprávněný názor, že zdánlivě marginální náměty, jimž korunovace nepříliš výrazného panovníka byla, umožňují detailní pohled na jeden z úseků významných českých a středoevropských dějin.
Heuristická základna práce je velmi rozsáhlá. Autoři vyšli z fondů uložených v českých i zahraničních archivech: z kronik, tištěných instrukcí, příležitostných tisků, z pramenů osobní povahy, například ze zápisků nejvyššího českého kancléře Leopolda Josefa Schlika, z účetních pramenů a především z bohatého ikonografického materiálu. Knihu uzavírají pečlivě zpracované textové přílohy.
Publikace Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723 je bezesporu prací vědeckou. Díky srozumitelnému stylu, přehlednosti, zajímavému líčení barokních festivit a především díky bohatému obrazovému materiálu zaujme určitě i poučeného laika.

Štěpán Vácha, Irena Veselá, Vít Vlnas, Petra Vokáčová: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723.

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Milan a Ludvík Kundera jsou bratranci. (73 správných odpovědí, 5 chybně.)

Výherci: V. Batistová, M. Dušáková, R. Chylík, M. Ješinová, J. Poucha, R. Novotná.

Nová otázka: 29. srpna roku 1960 zemřel v pouhých 54 letech spisovatel, publikující také pod pseudonymy Jerry, Jack nebo Václav Wassermann. Některé jeho knížky, hlavně ty první, byly spojeny se jménem malíře a ilustrátora Vlastimila Rady a byly to veselé parodie na tehdy módní indiánky, které autoři spojili s českými trampy. Ovšem největší slávu přinesla tomuto spisovateli jedna vtipná kniha, čerpající z jeho profese: napsal ji v roce 1937 a čtenářům se ohromně líbila. Dočkala se i divadelního a dodnes hraného filmového zpracování a vy už určitě víte, jak se ta kniha jmenuje a kdo je oním hledaným autorem.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.