Literární matiné 28. 3. 2010

KNIŽNÍ TIPY:

Pavel Landovský, Helena Albertová: Lajdák
Životní příběh známého herce od dětství přes emigraci až po návrat do Prahy. Doplněno o texty Landovského her.

Daniela Krolupperová: Zákeřné keře
Užitečná knížka pomáhá dětem poznat přírodu, která je obklopuje, a vyhnout se nebezpečí v podobě často přitažlivě vyhlížejících, ale jedovatých plodů.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je literární historička profesorka Jaroslava Janáčková, která představuje edici Arbesovy korespondence z let 1867 až 1892 nazvanou Romaneto v listech.

RECENZE Jaromíra Slomka:

Arto Paasilinna: Syn boha hromovládce
Letos osmašedesátiletý finský spisovatel Arto Paasilinna patří k autorům v českém literárním provozu už zcela zdomácnělým. Po sedmi knihách – v abecedním pořádku - Autobus sebevrahů, Chlupatý sluha pana faráře, Krátká paměť pana rady, Les oběšených lišek, Stará dáma vaří jed, Vlčí léto laponského mlynáře a Zajícův rok mu nyní havlíčkobrodské nakladatelství Hejkal vydalo už osmou prózu. Jmenuje se Syn boha hromovládce, přeložil ji Jan Petr Velkoborský, tradičně ilustroval Jiří Slíva – a my si snad smíme říct, že už jsme od Paasilinny četli lepší kousky. Tento je navíc starý čtvrt století, ve Finsku vyšel poprvé roku 1984 a na rozdíl od jiných romanopiscových děl se na něm stáří neblaze projevuje. Například narážky na tehdejší potentáty, konkrétně finského prezidenta Koivista a sovětského vůdce Černěnka, by si možná už zasloužily vysvětlivky pod čarou, protože mladším čtenářům ta jména nejspíše nic neříkají. Ale to jen na okraj. Román Syn boha hromovládce je vlastně pohádka, mýtus nebo fantasy. Vystupují tu – v kulisách Finska poloviny 80. let dvacátého století – lidé, jací v té zemi opravdu žili – typy městské i venkovské, sedláci, úředníci, podnikatelé, farář. A spolu s nimi jedna zvláštní postava: z nebe do Finska nenadále seslaný bůh Rutja, syn nejvyššího pohanského boha starých Finů. Jeho mise má za úkol vrátit Finy na starou víru, což si vyžádá velké úsilí, nekonvenční nápady a schopnost kombinovat přirozené, lidské, s nadpřirozeným, božským. Bůh na sebe vezme lidskou podobu a objevuje realitu, zamiluje se, na nehodné svolává smrtící hromy a blesky - ale to je tak všechno, čím disponuje. Přináší lidem šestero božích přikázání, univerzální morální kodex. Celé je to vlastně satirický obraz finské společnosti, mezi řádky možná pochmurný, na povrchu zábavný, veselý. Za příklad může posloužit třeba konfrontace boha s policisty. Ti ho zastaví jako řidiče nedodržujícího dopravní předpisy. „Povolání? Napřed chtěl odpovědět po pravdě, že je bůh, ale pak si uvědomil, že ti se v dnešním Finsku zrovna moc nenosí. Lepší bude prohlásit se za zemědělce.“ Co tedy s tím? Kdo přečetl dosavadní do češtiny přeložené autorovy knihy, se zájmem si jistě přečte i tuto. Kdo však Paasilinnu vůbec nezná, nechť raději začne něčím lepším.

Arto Paasilinna: Syn boha hromovládce

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Václav Černý vydával Kritický měsíčník. (64 odpovědí, 62 správně)

Výherci: Jaroslava Crhanová, Monika Dvořáková, Radka Fránová, Erich Palme, Dagmar Rokosová, Anna Takáčová.

Nová otázka: 29. března před 110 roky se narodil básník, jehož potkal nezáviděníhodný osud autora oficiálního a školním dětem vnucovaného; celé generace se učily zpaměti veršům o Antonínovi, topiči elektrárenském, a dělaly si z chudáka Jiřího Wolkera legraci. Ale Wolker psal i jiné básně, a ty už se soudruhům tak nelíbily. Jedna z těch, které vám dnes chci připomenout, začíná takto:

Žlutavý kostel vlá na hoře zelené,
to je korouhev této krajiny tiché a svěcené…
A kdybyste byli ještě na pochybách, jak to tedy s Wolkerovým světovým názorem vlastně bylo, tak na jiném místě téže básně říká:
a já jsem procesí dychtivé božího slova,
přicházím z daleké Prahy
a rodného Prostějova,
dospělý chlapec, student a socialista,
věřící v sebe, železné vynálezy a dobrého Ježíše Krista.

A je čas na otázku: Jak se jmenuje báseň Jiřího Wolkera, ze které byly tyto citace?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.

Spustit audio
autor: Hana Soukupová