Literární matiné 28. 2. 2010

KNIŽNÍ TIPY:

Hovořil Jiří Ješ
Rozhlasové komentáře z let 2007-2009. Už třetí pokračování výběru z Ješových komentářů, které se týkají aktuálních politických událostí, ale připomínají také významné osobnosti a nevyhýbají se ani postřehům všedního dne. Knihu doplňují dvě CD.

Hovořil Jiří Ješ

Jiří Hanibal: Střepy z královské číše
Historický román nás zavede do doby krále Jan Lucemburského a seznámí nás se životem panovníka, který k naší zemi nikdy úplně nepřilnul.

Jiří Hanibal: Střepy z královské číše

NÁŠ TIP:

Jméno profesorky Jaroslavy Janáčkové známe především ve spojení s literárněhistorickou a ediční prací týkající se díla Boženy Němcové: Janáčková se postarala o kritickou edici textu Babičky a zasloužila se o vydání korespondence velké spisovatelky. Jaroslava Janáčková se ale věnovala i dalším autorům 19. století: Jiráskovi, Holečkovi a také Jakubu Arbesovi. Pokud máte tohoto mistra tajuplných příběhů rádi, přečtěte si knihu nazvanou Romaneto v listech, která vznikla na základě jeho korespondence z let 1867 až 1892. I to je četba svým způsobem napínavá, protože Arbes píše nejen o svém soukromí a rodinném životě, ale také o zážitcích z vězení, kde byl z politických důvodů. Dozvíme se také, že Arbes byl hlavou stolní společnosti v malostranské hospodě U svatého Tomáše, která přijala jméno podle mnohomluvného indického eposu Mahábhárata; neutěšeným politickým poměrům čelili její členové smíchem. Chodíval tam Mikoláš Aleš, Jiří Karásek ze Lvovic a další, jejichž jména už dnes běžný čtenář nezná. Romaneto v listech přináší Arbesovy dopisy v pečlivé edici, s obrazovými přílohami a vysvětlivkami. Knihu vydalo nakladatelství Arsci.

Jakub Arbes: Romaneto v listech

RECENZE Karly Ladwigové:

Tomáš Halík: Stromu zbývá naděje - Krize jako šance

Loňské léto strávené v odlehlé tišině poustevny v Porýní inspirovalo Mons. T. Halíka k napsání souboru esejů na aktuální téma - naděje. Jen stručně si připomeňme, že tento filozof, sociolog, teolog a religionista je profesorem na FF UK, prezidentem České křesťanské akademie, farářem akademické farnosti v Praze a členem Evropské akademie věd a umění. Jako host přednášel na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi a Harvardu. Za zásluhy o mezináboženský dialog, toleranci a duchovní svobodu byl mnohokrát oceněn u nás i v zahraničí. Jeho knihy a články přeložené do mnoha světových jazyků získaly prestižní ceny za literaturu.
Titul té nejnovější, vydané v Nakladatelství Lidové noviny, upomíná na knihu Jób, snad nejdramatičtější část Starého zákona. Z jejího obsahu vyplývá také Halíkův podtitul - Krize jako šance. Patnáct esejů je zde volně spojeno v celek s námětem: hledání naděje dnes a naděje jako šance pro dnešního člověka prožívajícího krizi. Nehledejme v žádném případě návody k řešení současné společenské situace ani utvrzování v životním optimismu. Texty mohou naopak otřást jistotami ve věcech náboženských jak věřících, tak ateistů. Halík tu vede pomyslný dialog se svými oblíbenými autory (Mistr Eckhart, Pascal, Buber, Bonhoeffer), ale zejména s provokativními mysliteli naší doby či moderními mysliteli židovskými. Zkušenost víry, o níž pojednávají už jeho předešlá díla, je zde představena jako cesta k naději, po jejímž ztraceném klíči autor usilovně pátrá. Nejde přitom o naději iluzorní, směřující do světa lidských přání, k níž neodlučitelně patří zklamání, ale o naději radikálně otevřenou, jež míří do hloubky a v temnotě krize proniká skulinou jako spásný paprsek budoucnosti. Je v ní skryto víc než jenom cíl, k němuž se upíná. V eseji Krize jako kolébka naděje nese i autor "svou kůži na trh", když popisuje vlastní bolestnou životní zkušenost, z níž pak vzešla naděje nové cesty jeho směřování ve světě.
Halíkova kniha je pozoruhodným průvodcem po aktivech a pasivech současných křesťanských církví, polemizuje s jednostranností ateismu i povrchní náboženskosti a zamýšlí se nad nadějí nevěřících, v níž může být implicitně zastoupena jejich víra. To vše činí autor svým charakteristicky laskavým způsobem, s jistotou erudice a lehkostí jazykově vytříbené stylizace, v níž to ve správné chvíli zableskne humorem. Eseje zdobí v neobyčejném souladu s textem jemné ilustrace Adrieny Šimotové. K loňským Vánocům se tak dostala čtenářům do rukou kniha, která je úrovní svého obsahu v naší současné duchovní literatuře zcela ojedinělá. Bude pro ně obohacením, posilou a hlubokým zážitkem.

Tomáš Halík: Stromu zbývá naděje - Krize jako šance

TIP Z REGIONU:

Hezkou knihu fotografií z minulosti i současnosti svého města si vydali v Netolicích. Jmenuje se Netolice - Proměny města aneb Jak šel čas a s fotografem Ivanem Janotou ji připravila ředitelka místního netolického muzea Daniela Liščáková.

Netolice - Proměny města aneb Jak šel čas

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jaroslava Moserová. (73 správných odpovědí)

Výherci: M. Jiránková, J. Kadlecová, V. Rottnerová, M. Šipanová, J. Šonková, L. Záleská.

Nová otázka: Tentokrát si připomínáme britského autora, jehož nejslavnější kniha byla dlouho zakázána jako kniha nemravná a pobuřující - a zakázaná byla, věřte nebo ne, do roku 1960, to znamená více než 30 let. Jde o příběh ženy, jejíž muž se vrátí z války ochrnutý a pochopitelně i dost deprimovaný, a ona naváže silný erotický vztah s partnerem hluboko pod svou společenskou úroveň - ona je manželka majitele panství, on jeho hajný. To je opravdu jen velmi hrubý nástin děje knihy, na kterou se dnes ptáme. Napište nám její název i jméno jejího autora - napovíme, že od jeho smrti uplyne 2. března už 80 let.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.