Literární matiné 26. 10. 2008

KNIŽNÍ TIPY:

Zdeněk Šmíd: Lužnice - Putování s řekou
Po "otavské" publikaci přichází Zdeněk Šmíd s další knihou o jihočeské řece, tentokrát Lužnici. Autor popisuje krásnou přírodu kolem břehů Lužnice, okolní krajinu i lidská sídla a věnuje se i historickým zajímavostem kolem této řeky.

Logo|foto:Český rozhlas

Egon Ervín Kisch: Pražský pitaval
Vzrušující příběhy ze staré Prahy z pera zuřivého reportéra.

Logo|foto:Český rozhlas

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je neúnavný propagátor mladé poezie Miroslav Kovářík, který byl hostem i aktérem nedávného Festivalu poezie v Českých Budějovicích. Připravil pro něj literární večer a vedl tu i autorskou dílnu.

RECENZE Michala Bauera:

Allen Paul: Katyň. Stalinský masakr a triumf pravdy. (Knižní klub 2008)

Americký politolog a publicista Allen Paul se rozhodl zpracovat téma, o které je v Polsku již několik desetiletí a v České republice několik let poměrně značný zájem - tragédii v Katyni. Je to téma v polských kruzích v době komunistické vlády obcházené, v tamějších školách přecházené mlčením, podobně jako u nás, ovšem mlčením, za nímž bylo podstatně větší povědomí než u nás. Oficiální prosovětská propaganda nepřipustila veřejná odhalování pravdy, avšak mezi lidmi se vědělo mnohem více, než by si vládnoucí strana přála. Pro českého čtenáře bude seznámení s Paulovou knihou asi větším překvapením než pro recipienta polského. Zájem o toto téma u Poláků je ovšem podporován dosti problematickými vztahy s Ruskem a tradičním napětím mezi oběma zeměmi. Tamější filmovou událostí je dosud poslední dílo světově proslulého režiséra Andrzeje Wajdy Katyň. Polské deníky označují tento film za "symbolický pohřeb obětí" a deník Gazeta wyborcza režiséra za osobnost roku 2008.
Kniha Allena Paula byla do češtiny přeložena z polštiny a vydána Knižním klubem. Autor přistupuje k tématu z širšího hlediska, včetně zkoumání již předválečné spolupráce hitlerovského Německa a stalinistického Sovětského svazu při obsazování Polska a jeho rozdělení. Tato vize se začala uskutečňovat 1. září 1939, kdy ze západu a z jihu postupovala německá armáda, již následovala 17. září armáda sovětská z východu. Oba totalitní režimy měly podobný cíl: zlikvidovat inteligenci. Podle autora knihy se gestapo učilo od NKVD, centrálního státního orgánu, který měl na starosti vnitřní bezpečnost Sovětského svazu. Rusové chtěli zabránit povstání proti okupační sovětské armádě ze strany Poláků, a proto jejich hlavní tlak vedl právě proti inteligenci - jež je pro každý totalitní stát nebezpečná. Asi 15 000 příslušníků polské armády vysokých a nejvyšších šarží bylo NKVD zatčeno a odvlečeno do tří táborů. Katyň je místem, kde byla popravena část zajatců, kteří byli umístěni do jednoho z těchto tří táborů. Kolem 10 000 lidí zavlečených do dvou zbývajících táborů zmizelo beze stopy. Jednalo se většinou o záložní důstojníky, nikoli primárně vojáky z povolání, ale často to byli lékaři, vysokoškolští pedagogové apod. V Katyni bylo později nalezeno 8 společných hrobů s ostatky 4 143 obětí sovětského státu, které byly zabity za necelé dva měsíce od počátku dubnu do konce května 1940. Na jaře 1942 při postupu na východ odhalili tuto skutečnost nacisté, kteří o tom informovali svět a chtěli tak rozdělit protiněmeckou koalici. Sovětský svaz odmítal jakoukoli odpovědnost několik desetiletí, až prezident Gorbačov v roce 1990 přiznal vinu NKVD za vraždy ve třech zmíněných táborech. Fotodokumentace, která potvrdila odpovědnost Rusů za tyto hrůzy, byla nalezena náhodou v Krakově při rekonstrukci budovy Ústředního soudního lékařství.
Autor se věnuje také osudům civilních obyvatel Polska, kteří byli v rámci čistek odvlečeni na území Sovětského svazu - bylo jich odhadem 1 200 000 - a kteří byli využíváni jako novodobí otroci při různých pracích. Někteří z nich se do Polska dostali jako příslušníci polské armády osvobozující střední Evropu od nacismu. Bohužel byli rovněž figurkami, které zde nastolovaly místo nacistické totality totalitu komunistickou.
Kniha Katyň Allena Paula je svědectvím tragického osudu polského národa, osudu, který má všeobecnou platnost, a ukazuje, jak ubohý a nicotný je jedinec v soukolí dějin a jak určující je síla velkých světových mocností a jejich touha po moci.

Logo|foto:Český rozhlas

TIP Z REGIONU:

Historik Daniel Kovář napsal dvojdílnou knihu věnovanou Českobudějovicku. První část má podtitul Levý břeh Vltavy, druhá je zaměřena na břeh pravý. Jednotlivé vsi jsou tu abecedně seřazeny a v každém tomto drobném medailonku najdeme mnoho zajímavých faktů: něco z historie, jména významných rodáků, seznam místních památek a údaje o počtu domů a obyvatel. Nechybí ani černobílé snímky z dotyčných míst. A jsou to i malé obce, kterým zatím nikdo žádnou zvláštní pozornost nevěnoval. Snad mohu říci, že jméno Daniela Kováře je zárukou kvality a že vás kniha nezklame. Vydává ji českobudějovické nakladatelství Veduta, zaměřené na regionální literaturu.

Logo|foto:Český rozhlas

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Emanuel Habásko vystupuje v knize Karla Poláčka Muži v ofsajdu. (správných odpovědí: 71, chybně: 2)

Výherci: P. Kopecký, J. Kostěncová, B. Mühlpecková, H. Seberová, M. Velková, P. Wofek.

Nová otázka: Tentokrát vám chceme připomenout některé hrdiny slavných literárních děl. Ptáme se na román významného německého spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu, ve kterém vystupuje hudební skladatel Adrian Leverkühn.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.