Literární matiné 25. 10. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Tomáš Zmeškal: Životopis černobílého jehněte
Druhý román úspěšného autora, který svým debutem Milostný dopis klínovým písmem zaujal kritiku i čtenáře. Zmeškal opět nabízí příběh ze současnosti a nedávné minulosti a těží tentokrát z vlastní zkušenosti člověka, který je na první pohled jiný než jeho okolí.

Tomáš Zmeškal: Životopis černobílého jehněte

Paul Murdin: Tajemství vesmíru
Ohromná výpravná publikace předkládá čtenáři přístupným a poutavým způsobem velké množství poznatků o kosmu, doplněných bohatou obrazovou přílohou.

Paul Murdin: Tajemství vesmíru

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je kulturní historička Dagmar Blümlová, která právě vydává knihu Aloys Skoumal - ironik v české pasti. Vydala ji Jihočeská univerzita ve spolupráci se Společností pro kulturní dějiny.

Dagmar Blümlová: Aloys Skoumal - Ironik v české pasti

NÁŠ TIP:

Když dostala letos v září literární cenu Knižního klubu za dosud nepublikované dílo mladá autorka vietnamského původu Lan Pham Thi, vzbudila její kniha pozornost už jen proto, že do života a myšlení vietnamské komunity může nahlédnout opravdu jen málokdo z nás. Knížka Bílej kůň, žlutej drak nám ale bohužel tento svět moc neotvírá, spíš jako by ho autorka pozorovala zvenčí, a to ještě hodně jednoduchou optikou. Vidí křivdy a podrazy , které vietnamským podnikatelům uštědřují jejich domácí společníci i úřady, rasismus i pohrdání, s nimiž se hrdinka, tedy sama autorka, musí vyrovnávat. Jsou to ale výjevy, které se čtenáře zas tolik nedotknou, nejspíš proto, že se o hrdinech knihy nakonec moc nedozvíme. Všichni jsou nahozeni jen letmo a schematicky - postavy i situace: vypočítaví úředníci, trapný primátor, který se chce hodně a zadarmo najíst při slavnostním otevření vietnamské restaurace, jeho řidič rasista a chudáci pilní vietnamští obchodníci, kteří musí chtě nechtě rozdávat úplatky. Sondou do vietnamského světa jsou časté vietnamské věty, jimiž je vypravování proloženo, ale to je víceméně dekorace. Kolem Lan Pham Thi, zvané Lenka,teprve devatenáctileté autorky této knihy, se vyrojily různé dohady. Cenu si nepřevzala, protože údajně studuje v Malajsii, takže se s ní nelze setkat a někteří kritici už přišli s nápadem, že taková autorka vůbec neexistuje. Ale nejasností kolem knihy je více. Děj se má odehrávat v Písku, ale každý Jihočech snadno identifikuje nejen České Budějovice, ale i konkrétní místa, a dokonce i konkrétní osoby. Můžeme jen přemýšlet o tom, proč tu vystupuje mazaný keramik Petr z Krajinské ulice, který nakonec své vietnamské společníky šeredně podrazí. Redaktor knihy Jindřich Jůzl přiznává, že autorka v Budějovicích studovala a že se tu inspirovala, ale také připomíná, že jde o fikci ,kterou nelze vnímat jako obraz konkrétních událostí a lidí. Ale vysvětlujte tohle těm, kteří se v knize Lan Pham Thi Bílej kůň, žlutej drak možná poznají!

Lan Pham Thi: Bílej kůň, žlutej drak

RECENZE Terezy Charvátové:

Petra Dvořáková: Já jsem hlad /příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši/

Petra Dvořáková vstoupila do povědomí české veřejnosti, když v roce 2007 vydala svou první knihu Proměněné sny. Za ni obdržela prestižní cenu Magnesia Litera. V Proměněných snech se formou rozhovorů zabývá tématem víry a hledání cest k ní. Ve svém dalším titulu, Já jsem hlad, rozvíjí jeden z příběhů načrtnutých v knížce předchozí - svůj příběh.
Tentokrát se neopírá o dokumentární zachycení výpovědi, ale volně vypráví o svém životě. Začíná okamžikem narození a končí až v současnosti.
Hlavním tématem textu je její boj s mentální anorexií. Do pozadí tentokrát potlačuje své duchovní hledání a plně se zaměřuje na svůj osobní život - rodinné zázemí v dětství, lásky, prožívání mateřství i osvobození se ze závislostí. Skrz prožívání svých vztahů k lidem popisuje zeširoka i mentální anorexii.
Pohled, který na ni otevírá, je trochu odlišný od všeobecného povědomí o této nemoci. Autorka hledá i její skryté kořeny, paralely a obrazy z vlastního života. Opírá se o interpretační psychologickou metodu Clarissy Pinkoly Estés a její knihu "Ženy, které běhaly s vlky." S její pomocí bourá mýtus anorexie jako nemoci modelek.
Příběh jejího života je opravdu v mnohém krutý a vyprávět takový osud skrz optiku beletrie by zřejmě vedlo k nařknutí autorky z nabubřelosti, teatrálnosti a nedůvěryhodnosti. Prostá a jaksi "neotesaná" forma zpovědi vymezuje vyprávěným emocím a dramatům přiměřený rozsah a působivost. Vytváří dojem, že autorka otevírá čistě a bez jakýchkoliv vedlejších úmyslů své srdce, aby se podělila o svoji zkušenost.
Tuto průzračnost bohužel nenápadně podkopává fakt, že v celé knize vlastně nikde není vkódovaný způsob, jak ji číst. Celou dobu čtení jsem váhala, jestli je to autobiografie nebo jestli autorka na motivy reálného příběhu vytváří fikci. Není jasné, jestli je to knížka o anorexii a nebo o životě Petry Dvořákové. Budí ve mně pocit, jako by se i přes veškerou až exhibicionistickou otevřenost chtěla přeci jenom skrýt za masku anorexie - jako kdyby to bez šokujícího a mediálně zajímavého centrálního tématu nemělo tak otevřené a čisté vyprávění žádnou cenu. Knihu Petry Dvořákové "Já jsem hlad" vydalo v roce 2009 nakladatelství Host.

Petra Dvořáková: Já jsem hlad

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Daniel Adam z Veleslavína. (86 správných odpovědí)

Výherci: p. Komrsková, P. Lácha, V. Slavíková, E. Vlková, A. Vrtělková, P. Ziburová.

Nová otázka: Některé z vás naše soutěže tak baví, že mi sami navrhují soutěžní otázky. Snad se nebude zlobit paní Jitka Havlová z Radostic, když prozradíme, že tu dnešní vymyslela ona. Vzpomněla si totiž na básničku, kterou asi každý z vás zná, ale možná už ne všichni víte, kdo ji napsal. "Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes." Recitovat dál už zřejmě nemá smysl, protože vy už beztak správnou odpověď znáte. A jestli ne, vězte, že autor této slavné básničky českých školáků se narodil 27. 10. 1845 ve Zbirohu.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.