Literární matiné 24. 10. 2010

Jaroslava Pixová: Na břehu Blanice
Krajina a lidé na dolním toku řeky Blanice v knížce putimské publicistky. A že jde o řeku, jsou to hlavně mlýny a mlynáři. Krásná knížka s mnoha obrázky a fotografiemi potěší všechny, kdo mají rádi Písecko.

Václav Junek: Ján Roháč
Život, styl a dílo jedinečného režiséra. Laterna Magica, Kinoautomat, Kouzelný svět – tato skvělá díla reprezentovala československou audiovizuální tvorbu na světových výstavách. Na všech se podílel právě režisér, jemuž je věnována tato kniha.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Jiří Šulc, autor knihy Mosty do Tel Avivu. Děj se odehrává kolem roku 1948, kdy se přes mnoho překážek formuje nový stát Izrael. Napomáhá mu i Československo, které však tehdy – paradoxně – vlastní samostatnost ztrácí.

Jiří Šulc: Mosty do Tel Avivu|foto: www.jirisulc.eu

RECENZE Jitky Rauchové:

Joanna Bourkeová: Znásilnění. Dějiny od roku 1860 do současnosti.
Při prvním pohledu na přebal knihy Znásilnění, kterou před létem vydalo nakladatelství Mladá fronta, by mohl mít čtenář různá očekávání – černobílá aktová fotografie s purpurovým nápisem může uvozovat román, tematickou sbírku fotografií i bulvárně či pornograficky pojaté dílo. Podrobnější seznámení s podtitulem díla Dějiny od roku 1860 do současnosti a se jménem autorky, renomované britské historičky Joanne Bourkeové, však ukáže, že se jedná o dílo historické, napsané z feministické perspektivy a s využitím poznatků z psychologie, kriminologie a sociologie.
Případného čtenáře mohou překvapit při četbě dvě věci. Kniha je totiž psána v anglo-americkém kulturním a společenském kontextu, který se v některých aspektech značně odlišuje od evropského a ještě více postkomunistického pohledu na zkoumanou problematiku. Některé souvislosti, hodnocení a závěry tak mohou být pro Středoevropana s odlišnou životní zkušeností spíše tématem k zamyšlení a srovnání, nikoliv směrodatným závěrem. Tento postřeh se týká především otázky rasově podmíněných předsudků americké společnosti vůči černochům, popisu psychiatrických a psychoanalytických způsobů léčby sexuálních násilníků či vlivu feministického hnutí na společnost v sedmdesátých letech minulého století. Druhou zvláštností knihy je pak osobité, téměř publicistické vyjadřování autorky, které není v českých končinách v odborném textu typické.
Kromě těchto výhrad přináší kniha celou řadu zajímavých informací a zjištění, které pomáhají čtenáři vnímat problematiku znásilnění ve velmi širokých společenských souvislostech. Podle mého názoru nejzajímavější postřehy shrnuje druhý díl knihy, nazvaný Lži. Joanna Bourkeová v něm odhalila celou řadu falešných představ společnosti o podílu oběti na vyprovokování sexuální agrese, o třídních a rasových předpokladech obětí i pachatelů či o lhostejném tolerování násilí v rámci manželství a partnerství. Upřímně řečeno – nenapadlo vás také někdy, že když se dívka vyzývavě obléká či příliš otevřeně flirtuje, může s něčím takovým, jako je znásilnění, přinejmenším počítat? A takových „živých“ předsudků je ve společnosti dle Bourkevé celá řada.
V dalších dílech knihy je možné najít informace o způsobech potrestání a případného medicínského i psychiatrického léčení sexuálních násilníků, o názoru společnosti na různé sexuální deviace a odchylky či o prostorech a místech, které rozvíjí násilnické sklony. Bourkeová mezi ně řadí především domov, vězení a armádu.
Kniha Znásilnění navzdory svému pojmově úzkému a možná snad úmyslně zvědavost budícímu názvu přináší celou řadu překvapivých zjištění o předsudcích, kterými je lidská sexualita i na počátku nového tisíciletí obestřena. Rozhodně si proto zaslouží čtenářskou pozornost.

Joanna Bourkeová: Znásilnění. Dějiny od roku 1860 do současnosti.|foto: Nakladatelství Mladá fronta

TIP Z REGIONU

Novinka z českobudějovického nakladatelství Veduta z ediční řady Jihočeské místopisy se jmenuje Vltavotýnsko, krajem dvou řek a jde o topografický slovník, jehož hesla nejsou jen suchým výčtem místních pamětihodností, ale přinášejí i mnoho zajímavostí a tipů na vzrušující cestování. Autorkou je Martina Sudová. Možná by se zdálo, že okolí Týna nad Vltavou, jemuž vévodí monstrózní věže temelínské jaderné elektrárny, nemá co nabídnout, ale to se budete divit! Kraj je to krásný a vyplatí se o něm vědět co nejvíce – což může díky této knížce každý z nás.

Martina Sudová: Vltavotýnsko|foto: Nakladatelství Veduta

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Ivan Alexejevič Bunin.

Výherci: M. Bečvářová, Z. Gajdošová, V. Kolouchová, M. Kretek, P. Přech, Pokorných.

Nová otázka: 26. 10. roku 1765 se narodil jeden velmi pilný český obrozenecký spisovatel, překladatel a herec, jehož osud v podstatných rysech docela pravdivě zachytila kniha Aloise Jiráska F. L. Věk – možná se v této době díváte na televizní seriál, a tam je tento hrdina samozřejmě také. Jirásek ho vykreslil jako nadšeného vlastence, autora českých divadelních her, ale nezapomněl ani na jeho zdaleka ne tak slavnou dráhu kočovného herce, které se věnoval v posledních letech svého života. Zemřel neznámo přesně kdy a kde - udává se obvykle, že roku 1816 v Haliči. Kdo to je?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.