Literární matiné 24. 1. 2010

KNIŽNÍ TIPY:

Patrick Taylor: Doktore, fofrem, jde o život!
Úsměvné zážitky mladého lékaře, který začíná svoji kariéru v kouzelné krajině severního Irska - ovšem jako asistent velmi svérázného praktika.

Patrick Taylor: Doktore, fofrem, jde o život!

Renčínova sametová čítanka
Kniha přináší kreslené vtipy Vladimíra Renčína, inspirované Sametovou revolucí. Předmluvu napsal Zdeněk Mahler.

Renčínova sametová čítanka

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je tentokrát historička Magdaléna Pokorná, autorka knihy Josef Němec - Neobyčejný muž neobyčejné ženy.

Magdaléna Pokorná: Josef Němec - Neobyčejný muž neobyčejné ženy

NÁŠ TIP:

Vyšel druhý díl Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, který je věnovaný našemu kraji. Autor Pavel Jákl představil na úctyhodných 777 stranách rozsáhlé knihy známé, dodnes existující i dávno zaniklé pivovary, jichž bylo na území jižních Čech opravdu hodně. Jen namátkou - víte třeba, že se kdysi vařilo pivo v Drslavicích na Prachaticku, v Tchořovicích na Blatensku , ve Střelských Hošticích , v Putimi a na desítkách dalších míst? Jednotlivá hesla doprovázejí černobílé fotografie současného stavu příslušných objektů, přečteme si hodně z historie , občas tu najdeme i dobové dokumenty - třeba výuční list sládka Jaroslava Vondráška, který se vyučil v Rožmitále pod Třemšínem a později působil v Českých Budějovicích. Aby laici neměli s knihou potíže, doplnil autor terminologický slovníček, z kterého se třeba dozvíte, kdo to je pumpauf nebo sudomyjka. Kniha Pavla Jákla se jmenuje Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, 2. díl, jižní Čechy. Vydává Libri a celý projekt má být šestidílný. Zatím už vyšel také díl věnovaný středním Čechám.

Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska; jižní Čechy

RECENZE Terezy Charvátové:

Jón Kalman Stefánsson: Letní světlo a pak přijde noc

"Čas plyne, my žijeme, umíráme. Ale co je život? A jak veliká je vzdálenost mezi životem a smrtí, či je mezi nimi vůbec nějaká vzdálenost a jak se potom nazývá?"
Vyprávění Jóna Kalnmana Stefánssona zachycuje život a smrt na vesnici ztracené kdesi na islandském venkově. Líčí je v povídkách, které volně navazují jedna na druhou a které dohromady tvoří něco jako románový cyklus. Postavy v nich volně přechází z příběhu do příběhu, z minulosti do přítomnosti, a dohromady skládají kroniku jednoho místa.
Jón Kalman Steffánson je jedním z mála současných autorů, jehož tvorba je úzce spjatá s venkovem. Odlehlá obec tvoří v jeho knize uzavřený mikrokosmos se svými elitami, tragédiemi, tajemstvími i půdou, z níž vychází. Krajinu a její ráz popisuje jako základní životní element. Melancholie dlouhých zim a nocí a krátkého, chladného léta vstupuje do osudů lidí ve vesnici. Prostupuje jimi a možná, že je to právě ona, která je vede ke dvěma nejčastějším touhám obyvatel - k touze po lásce a k touze po transcendenci.
Ve Stefánssonově vyprávění se do příběhů vplétají se stejným patosem jako opravování plotů, lenošením v místním skladu nebo sledování filmů v místním kulturním domě. Autor nerozlišuje mezi velkým a malým. Astronom se svým hledáním věčnosti je pro Stefanssonův vesmír stejně podstatný jako bečení ovcí. Všichni jsou součástí jednoty a život přechází ve smrt bez většího pozdvižení.
Nejedná se v žádném případě o nihilistickou prózu - naopak. V románu je prostor pro vášně, nudu, kameny i astronomii. Výsledný obraz je v něčem magický. Připomíná prostotu starých mýtů. Nebojí si ničeho, snad jen patosu.
Už dlouho jsem neměla u žádné současné knížky pocit, že čtu opravdovou beletrii. Beletrii, která se nevzpíná k nějaké myšlence, ale beletrii, kde autor prostě vychutnává svobodu prózy a nechává se psaním vést celou šíří vesmíru, aniž by volal po univerzálnosti a celosvětové platnosti.
"Letní světlo, a pak přijde noc" je prostě velmi dobře napsaný islandský povídkový román o venkově a přes jeho konkrétnost může člověk meditovat o své melancholii, o svých domácnostech a touhách. A co by měl - koneckonců - román dělat víc?
Knihu Jóna Kalmana Steffansóna "Letní světlo, a pak přijde noc" vydalo v překladu Heleny Kadečkové v roce 2009 nakladatelství Dybbuk.

Jón Kalman Stefánsson: Letní světlo a pak přijde noc

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jan Zahradníček.

Výherci: J. Crhanová, L. Hřídelová, B. Maxová, V. Velková, J. Urbánek, D. Zabloudil. Prémie: J. Večeřová.

Nová otázka: 29. ledna před pěti lety zemřel Ferenc Hoffmann, což vám asi vůbec nic neřekne, protože pro svou tvorbu používal tento prozaik a scénárista jméno docela jiné. Ferencem Hoffmanem přestal být koncem 40. let minulého století, kdy ze své vlasti, z Maďarska, odešel do Izraele, kde našel nový domov a přijal nové jméno a nový jazyk - začal psát hebrejsky. Jak říká název knihy, která popisuje jeho život, Nebylo čemu se smát. Před smrtí ho zachránila jen jeho odvaha, když za druhé světové války uprchl z transportu směřujícího do koncentráku. Přesto se tento autor ve svých knihách usmíval i smál celý život a čtenáři ho za to měli rádi. Našel je po celém světě, a také u nás, kde vyšly například jeho knihy Inkognito v Praze, Za všechno může jablko nebo Piccasova sladká pomsta.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.