Literární matiné 22. 6. 2008

KNIŽNÍ TIPY:

Benjamin Kuras: Klestění zarostlého chodníčku aneb Janáček pro samouky
Známý spisovatel se v této knize představuje v neobvyklé roli muzikologa, zamýšlí se ovšem nad Janáčkovou hudbou svým vlastním originálním způsobem a rozhodně ne bez vtipu.

Benjamin Kuras: Klestění zarostlého chodníčku aneb Janáček pro samouky

Ralf Dahrendorf: Od pádu Zdi k válce v Iráku
Nejnovější období světových dějin pohledem známého politologa, který v této knize shrnul své studie zabývající se mnoha aktuálními tématy poslední doby: pádem komunismu, rozvojem islamismu a konfrontací Západu s islámským světem.

Ralf Dahrendorf: Od pádu Zdi k válce v Iráku

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Tamara Pršínová z Jihočeské vědecké knihovny, která představuje knihu Karel Klostermann - Soupis díla. Klostermannovu bibliografii doplňuje také vzpomínkový text Anny Jelinekove a esej Václava Maidla.

Karel Klostermann - Soupis díla|foto: AFP

RECENZE Sabiny Langerové:

Karel VI. Schwarzenberg - Torzo díla (vydalo nakladatelství TORST v roce 2007)

Tato objemná a námětově velmi obsáhlá kniha má přes dvanáctset stran. Martin C. Putna, jehož zásluhou kniha vyšla, napsal obsáhlou předmluvu, společensko-literární sondu do života orlické větve schwarzenberského rodu. Jeho historii od doby, kdy se hlouběji zapsali do českého povědomí, tj. od slavného vítězství maršála Karla I. Schwarzenberka nad Napoleonem roku 1813. Připomíná zemskovlastenecké aktivity Schwarzenberků při zakládání zemských kulturních a vědeckých institucí i literární aktivity Bedřicha Schwarzenberka zvaného Lancknecht.
Karel VI. se narodil roku 1911 v Čimelicích, letním sídle orlických Schwarzenbergů. Studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem historika Josefa Pekaře. Byl rovněž velmi fundovaným heraldikem a příležitostným beletristou, který psal také pod pseudonymem Jindřich Středa a Bojna. Jako Jindřich Středa publikoval historické a společensko-kritické eseje a náboženské meditace především pro revue Řád. Pod pseudonymem Bojna (což je slovo zdánlivě slovanské, ve skutečnosti se jednalo o baskickou čapku) publikuje v revue Vlajka, která ještě počátkem třicátých let 20. století nesignalizovala pozdější pronacistickou orientaci. Později se od ní distancoval. Na podzim roku 1938, v době nejvyššího ohrožení československého státu se Karel Schwarzenberg stal jedním z mluvčích české aristokracie. Zformuloval text prohlášení věrnosti české šlechty společné zemi v jejích starých neporušitelných hranicích, kterou s dalšími zástupci starých šlechtických rodů před 17. září 1938 na pražském Hradě presidentu Benešovi.
Rakouský exil pro něj a jeho rodinu začal v roce 1948 v městečku Stroblu poblíž Salzburgu. Protože orlická větev Schwarzenbergů nevlastnila mimo Československo žádný majetek, musel Karel svou početnou rodinu nějak živit. Nejprve vystudoval v letech 1949 až 51 papežskou knihovnickou školu v Římě a později se přestěhovali do Vídně, kde v roce 1955 složil Karel na vídeňské universitě doktorát filosofie a externě pracoval v Národní knihovně. Trvalé zaměstnání přijal u svých příbuzných na zámku Murau ve Štýrsku, kde byl také uložen rodový archiv. Vydal řadu převážně historických monografií, psal eseje a recenze do exilových časopisů Vídeňské svobodné listy, Nový život, Sklizeň a Proměny. Psal až do roku 1973, kdy utrpěl mozkovou mrtvici a své dílo už nemohl dokončit. Zemřel ve Vídni v roce 1986.
Jeho odborné knihy se ve své době těšily velké popularitě, například Obrazy českého státu a Heraldika, která patří k základním dílům ve svém oboru. Schwarzenberg se rovněž zařadil mezi nejvýznamnější meziválečnou české katolickou elitu, shromážděnou kolem časopisů Řád a Obnova. Texty, které Schwarzenberg psal částečně v Čechách a poté, po roce1948, v exilu, jsou v této knize rozděleny do pěti tematických okruhů:
První okruh se nazývá Democratiana a obsahuje texty a eseje od období konce třicátých let, které psal především pro revue Řád a které se týkaly historie evropské politiky, literatury a eseje o svobodě.
Druhý díl - Religiosa - již svým názvem napovídá, že je věnována textům s náboženskou tematikou, které psal do revue Nový život a které jsou datovány rokem 1938 až 1970. Do Vídeňských svobodných listů psal ještě v roce 1975.
V třetím okruhu nazvaným Bohemica jsou texty o dějinách českého státu a celý text knihy Svatováclavská knihovna a české insignie a Písně českého státu, které napsal během světové války. Byly vydány až ve Vídni v roce 1959, v Čechách poprvé roku 1976 v nakladatelství Křesťanské akademie.
Texty ve čtvrtém oddíle nazvaném Schwarzenbergiana se vztahují se k dějinám rodu a obsahuje rovněž již dříve u nás vydanou knihu Lancknechta Bedřicha Schwarzenberga Španělský deník. Poslední částí tohoto dílu je popis rodinného majetku, která Schwarzenbergům zbyla po první pozemkové reformě - především Orlík, Čimelice, Osov, Sedlec a jiné.
Pátý díl pak zahrnuje torzo strojopisného románu nazvaný Květen na zámku, který pojednává o konci druhé světové války na Orlíku.
Kniha je cenným přínosem doplnění české historie, dalším instalovaným kamínkem do poničené mozaiky naší svébytnosti.

Karel VI. Schwarzenberg - Torzo díla

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: kniha Čingize Ajtmatova se jmenuje Stanice Bouřná.

Výherci: Radoslava Novotná, Lenka Součková, Marie Lukášová, Eva Zikmundová, Věra Piklová, p. Pecháčková.

Nová otázka: Před stoletím (26. června roku 1908) se narodil Ladislav Stehlík. Své nejslavnější dílo, knihu Země zamyšlená, vydal Ladislav Stehlík poprvé už v roce l947. Kolik měla tehdy dílů?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.