Literární matiné 21. 3. 2010
KNIŽNÍ TIPY:
Jean – Luis Fournier: Kam jedeme, tati?
Krátké postřehy a střípky vzpomínek vytvářejí působivý obraz autorova života se dvěma těžce postiženými syny. Nesentimentální, krásná kniha pro všechny čtenáře, kteří se někdy setkali se světem handicapovaných.
František Čapka: Dějiny zemí koruny české v datech
Nejen data, ale i čtivý text, mnoho obrazových dokumentů a tabulek v užitečné příručce, která vychází už ve 4. aktualizovaném vydání.
NÁŠ HOST:
Hostem Literárního matiné je českobudějovický nakladatel Bohumír Němec; kniha z jeho nakladatelství Veduta je mezi tituly, nominovanými na Cenu Magnezia Litera v kategorii Literatura faktu.
RECENZE Mileny Lenderové:
Albína Dratvová, Deník 1921 – 1961. Scientific Diary.
Albína Dratvová, jedna z mála českých filosofek, představitelek přírodních věd, se narodila 27. prosince 1891 v rodině soukromého úředníka. Svá studia zahájila v Ústavu pro vzdělání učitelek. V roce 1911 zde složila maturitu, a tím získala oprávnění vyučovat na obecných školách. To jí ale nestačilo. Soukromě se připravila na maturitu na pražském Akademickém gymnáziu, jako externistka ji složila v roce 1913 a zapsala se jako řádná posluchačka na Filozofickou fakultu, kde se tehdy studovaly i přírodní vědy. Po čtyřech letech studia si rozšířila svou kvalifikaci o možnost výuky matematiky a filozofie na vyšších a fyziky na nižších středních školách. V roce 1918 získala titul doktorky filozofie, nastoupila na místo profesorky na lyceu v Holešovicích a po roce přešla na slavné Gymnázium Krásnohorská, někdejší Minervu, kde působila jedenáct let. Od roku 1929 pracovala na Ministerstvu školství a národní osvěty jako referentka pedagogického oddělení. Svou vědeckou kariéru zahájila habilitací v roce 1932 v oboru filozofie exaktních věd. Pro habilitační spis zvolila téma Problém kausality ve fysice, habilitační přednášku nazvala Předmět a úkoly filosofie přírodních věd. Během meziválečného období publikovala řadu vědeckých prací, napsala několik učebnic filosofie; celkem je v její bibliografii uvedeno úctyhodných 366 titulů. Velmi oblíbené byly její rozhlasové přednášky. Ve školství působila i po skončení války, zároveň pracovala v ministerské komisi pro vypracování středoškolských osnov a osnov filozofické propedeutiky. Působila v Masarykově akademii práce, roku 1946 byla zvolena mimořádnou členkou Královské české společnosti nauk.
Svůj deník si začala psát jako třicetiletá, ve formě poznámek , zprvu spíše nárazově. Systematicky se zápiskům věnovala od roku 1928. Nejde o deník ryze osobní – podle vzoru slavného fyzika Michaela Faradaye se rozhodla o zachycení svých odborných úvah, přesto se reflexi ryze osobních záležitostí neubránila.
Dratvová byla rovněž první filosofkou, která se v českém prostředí pokusila o epistemologickou reflexi ženské otázky – ostatně stránky jejího deníku dokazují, že ji tento problém velmi zajímal. V roce 1948 vyšlo knižně první vydání jejích rozhlasových přednášek. Shrnula v nich genezi ženské otázky v Evropě a českých zemích, emancipaci charakterizovala jako „uvolnění žen k samostatnému rozhodování o sobě samých“. Ač sama zůstala svobodná a cele se věnovala vědecké a pedagogické práci, vyslovila se spíše pro tradiční model rodiny a tradiční roli ženy-matky.
Rokem 1948 však svoboda končila - nejen pro Dratvovou. Sama nazvala několik let svého života "marxistickou karanténou". 10. listopadu 1948 si do deníku napsala: "Konec; v Rudém právu kdosi ve filosofii zcela neznámý napadl [mou] učebnici, že neodpovídá zásadám materialistickým. Kniha jistě bude zakázána – jen aby mne ještě nepronásledovali i jinak". Její tušení bylo správné – přednášet sice v omezeném rozsahu směla, ale univerzitní profesorkou se nikdy nestala.
Z 15. října 1961 pochází poslední zápis: "Z liberála, říkám veřejně, nikdo marxistu neudělá." Albína Dratvová zemřela 1. prosince 1969 v domově důchodců v Terezíně.
SOUTĚŽ:
Odpověď na minulou soutěžní otázku: Alois Jirásek: Na dvoře vévodském. (63 správně, 8 chybně)
Výherci: V. Dostálová, Z. Jiřičková, P. Kopecký, F. Musilová, M. Lipanová, J. Pavlíčková.
Nová otázka: 26. března před 105 roky se narodil literární historik, kritik a překladatel, romanista, Václav Černý. Po Únoru 48 musel přestat učit na univerzitě, pak ho dokonce na nějaký čas zavřeli z politických důvodů. Není divu, že jeho vzpomínky nejsou zrovna příjemné čtení. Neptáme se na knihu, ale na jeden velmi zajímavý literární časopis, který Václav Černý vydával a jehož byl také redaktorem. Dodnes ten časopis stojí za čtení. Vycházel koncem 30. let a s přestávkami až do roku 1948.
Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.
Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dramatické dopady změn klimatu uvidíme v polovině století, pokud něco neuděláme, říká meteorolog Žák
-
Polsko se cítí být na koni a chce být lídrem Evropy, říká zpravodajka k začátku předsednictví v Unii
-
Dva republikáni po poradě s lídry změnili hlasy. Johnson se tak stal šéfem americké sněmovny
-
‚Nechápu, jak tohle může někdo říct.‘ Babiš kritizuje místostarostku z ANO za rasistické vyjádření