Literární matiné 21. 2. 2010

KNIŽNÍ TIPY:

Karel Václav Rais: Kalibův zločin
Už 26. vydání klasického díla české literatury 19. století, jehož tragický hrdina je zároveň zločincem i obětí.

Karel Václav Rais: Kalibův zločin

František Koukolík: Lidství
Další z knih známého českého lékaře navazuje na předchozí dílo Sociální mozek a zabývá se problémy sebeuvědomování, jazyka, osobnosti, inteligence, ale i rozdíly mezi ženským a mužským mozkem.

František Koukolík: Lidství

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je slovenský autor Pavel Vilikovský, syn českého literárního historika Jana Vilímovského.

Pavel Vilikovský: Vlastný životopis zla

RECENZE Michala Bauera:

Kol.: V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích (Academia 2008)

Když jsme si s jedním profesorem filosofické fakulty Univerzity Karlovy před nějakým časem povídali o nových knihách literárněvědné bohemisticky, přišla řeč i na rozsáhlou publikaci V souřadnicích volnosti, která se zabývá českou literaturou 90. let 20. století. "Po pár stránkách jsem ji odložil," řekl mi v oboru respektovaný kolega. Vyzbrojil jsem se větší mírou trpělivosti než on a věnoval knize více pozornosti, třebaže úvod od Jiřího Zizlera skutečně k odložení nabádal. Je příkladem ahistorického přístupu, při němž je doba poslední dekády minulého století považována za něco ojedinělého, "pro niž neexistuje analogie". Podle autora úvodu se po roce 1989 situace v české literatuře "vrací do normálních podmínek". Tato vyjádření směřují k vyslovení názoru, že předešlých 40 let bylo obdobím nenormálním, jako by vytrženým z dějin. Zizler patrně není schopen přijmout literární tvorbu této doby jako svébytnou, reprezentovanou originálními texty. Nabízí také poměrně zjednodušující paralelu mezi podobou a úrovní umělecké tvorby a společenskými podmínkami. Atmosféra vstřícná tvůrčí svobodě nezaručuje samozřejmou situaci normálnosti a kvality, naopak mnoho inspirativních a originálních děl vzniká právě v situaci "nenormálních podmínek".
Kniha V souřadnicích volnosti (vyšla v edici Literární řada v nakladatelství Academia), se skládá ze tří částí, které jsou věnovány poezii, próze a dramatu. Po úvodních syntetizujících vstupech, jejichž autory jsou Petr Hruška, Lubomír Machala a Libor Vodička, následuje výběr z básnických, prozaických a divadelních knih a inscenací poslední dekády 20. století. Členové autorského týmu zde nabízejí své interpretace těchto textů, ukázky z recenzí, citáty z díla samotného i z autointerpretací tvůrců a na závěr bibliografické údaje ohlasů děl. Poněvadž je okruh interpretů poměrně hojný, setkáme se zde s různými přístupy a rozličně do hloubky jdoucími recepcemi. Mezi těmito interprety je několik respektovaných a známých osobností, např. Jaroslav Med, Tomáš Kubíček nebo Jiří Trávníček. Jejich rozbory jsou také nejvíce inspirativní, všímají si však především starší generace (díla Ivana Diviše, Zdeňka Rotrekla, Karla Šiktance nebo Milana Kundery). Pro zájemce o současnou literární tvorbu by měly být důležité zejména vstupní pasáže, tedy souhrnná pojednání o české poezii, próze a dramatu 90. let 20. století. Domnívám se, že nejzdařilejší reflexi nabídl Libor Vodička, který psal o divadelní tvorbě a vytvořil solidní přehledový obraz tohoto uměleckého vyjádření posledních deseti let 20. století. Naopak Lubomír Machala se v kapitolkách o próze pokusil aktualizovat svou sedm let starou knihu Literární bludiště a nabídl jako obvykle hlavně výčet jmen a autorů bez schopnosti samostatné interpretace. Básnící interpret Petr Hruška, vybavený empatií pro poezii, rozčlenil tuto tvorbu do několika kategorií, které se leckdy prolínaly a kdy jednotliví představitelé mnohdy vystupovali ze škatulek, které jim Hruška přichystal.
A jaký je výsledek mého přebývání s touto knihou? Čtenář zde najde stránky věnované kromě již jmenovaných představitelů starší generace Wernischovi, Rudčenkové, Balabánovi, Topolovi, Brabcové, Steigerwaldovi, Pitínskému a mnoha dalším autorům, interpretace věnované nejmladším autorům jsou nejvágnější a nejméně podnětné, takže při utváření názoru na jejich díla nechť si čtenáři uchovají co největší míru svobody a samostatnosti.

Kol.: V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jiří Orten. (66 správných odpovědí)

Výherci: V. Brožka, Z. Potyš, L. Šindelářová, K. Vitvar, V. Vondráčková, J. Ziegelbauerová.

Nová otázka: Dnešní hádanka je asi hodně lehká. Chtěla bych vám v ní připomenout slavného britského autora detektivních románů Dicka Francise, s nímž se jeho čtenáři rozloučili minulý týden - zemřel v 89 letech a nechal nám čtyři desítky napínavých příběhů z dostihového prostředí, které dobře znal a měl rád. A vy určitě víte, kdo je překládal do češtiny: byla to rovněž osobnost velmi sympatická a schopná, s autorem navíc přátelsky spojená. Napište nám její jméno.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.