Literární matiné 16. ledna 2011

Martin Nodl: Dekret kutnohorský
Obsáhlá historická práce sleduje nejen okolnosti vydání Dekretu kutnohorského za krále Václava IV., ale i dobový kontext a následky odchodu většiny německých mistrů z pražské univerzity.

Martin Nodl: Dekret kutnohorský|foto: Nakladatelství Lidové noviny

Siku: Manga Ježíš
Příběh Nového zákona zpracovaný formou japonského komiksu.

Siku: Manga Ježíš|foto: Volvox Globator

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Jana Seifertová, která vzpomíná na svého otce, básníka Jaroslava Seiferta, od jehož smrti uplynulo 10. ledna 2011 už 25 let.

Jaroslav Seifert

RECENZE Jaromíra Slomka:

Karel Hvížďala: Tachles, Lustig
Arnošt Lustig je starý muž a v 85. roce svého života už asi tuší, že všechno, co mohl říci, řekl (dokonce opakovaně)a všechno, co mohl napsat, už napsal (dokonce opakovaně), ba že napsal i to, co napsat nemusel, například loni se stal spoluautorem knížky o tehdejším předsedovi sociální demokracie Jiřím Paroubkovi, nazvané Jaký opravdu je?. „Dali mi honorář a řekli, abych si vymyslel padesát otázek,“ přiznal pak věhlasný prozaik bezelstně v Hospodářských novinách. Také Karlu Hvížďalovi jistě dali v nakladatelství Mladá fronta honorář, avšak ruku mu nechali, zdá se, volnou. Kolik otázek položí Arnoštu Lustigovi a jak dlouhé budou odpovědi na ně, rozhodli si pravděpodobně tito dva dávní přátelé sami. Vznikla poměrně útlá knížka nazvaná Tachles, Lustig, což je hebrejsky a v češtině to znamená K věci, Lustigu.
Název je docela vtipný, protože Lustigovo myšlení je asociativní, poutavý a zábavný vypravěč přeskakuje z tématu na téma, odbíhá a dělá další a další odbočky, věštšinou bez vůle, ba možná už bez schopnosti vrátit se k tomu, co stálo na začátku. Hvížďala ho tedy usměrňuje, napomíná, dává pozor, aby se vypravování nevylilo z břehů, tomu ovšem nemůže zabránit, tak se alespoň snaží mít ony břehy pod kontrolou. A počíná si tak, jako kdyby s Lustigem nikdy nikdo žádné interview nenatočil. Přitom těch novinových a časopiseckých je nepočítaně, v tom Lustig rozhodně nedělal drahoty jako třeba Milan Kundera, rozhovory považuje za účinnou reklamu a reklamu zase za potřebnou pomocnici dobrého obchodu. S Lustigem existuje i zevrubné interview knižní, pořízené publicistou Františkem Cingerem, i to však Hvížďala velkoryse pomíjí a postupuje od začátku. Ptá se na Lustigovo dětství, mládí, osudovou zkušenost z nacistických koncentračních táborů, tedy holocaust, z něhož Lustig učinil ústřední téma svého spisovatelského úsilí, táže se na Československo poválečné i na společnost po teroru padesátých let pomalu se probírající z mrákot, ptá se na rok 1968 i Lustigův odchod do exilu, na jeho pedagogickou činnost ve Spojených státech, ptá se i na jeho vztah k ženám, k penězům, k literatuře atd. atd.
Lustig s lehkostí a šarmem mluví o tom, co zná, tedy o svém životě, svých knihách, svých přátelích, bohužel si občas i zafabuluje a pouští se na velmi tenký led spekulací. Napříkald když přijde řeč na Ferdinanda Peroutku, s nímž se v americkém exilu kupodivu nikdy nepotkal, pronese i nehoráznost, jakou slušný člověk prostě říct nesmí: „…komunisté mohli někdy Peroutkovi vyčítat, že měl občas (v Buchenwaldu) k obědu kuře: byl prominent. S Peroutkou tam zacházeli jako s budoucím předsedou vlády nebo alespoň jako s ministrem.“ Nuže, Peroutka v Buchenwaldu nemíval k obědu kuře a rozhodně tam s ním nikdo nezacházel jako s příštím premiérem. Tvrdit to je nestoudné. Ještě nestoudnější však je, když mladší a zhoršující se pamětí snad tolik nepostižený Hvížďala odtuší: „Asi máš pravdu…“
Přesto knížka Tachles, Lustig stojí za přečtení. Přesněji řečeno: za obezřetné přečtení.

NÁŠ TIP:

Tentokrát vám chceme doporučit audioknihu. Radioservis vydal knihu Charlotte Brontëové Jana Eyrová, kterou v režii Evy Ruxové čte Marta Vančurová. Příběh osiřelého děvčátka, jež nevlídná příbuzná odloží do lowoodského ústavu, dojímá už několikátou čtenářskou generaci. Co čeká mladou nezkušenou dívku v jejím prvním vychovatelském místě ? Jak nakonec dopadne temný a podivný příběh její lásky k panu Rochestrovi?

Charlotte Brontëová: Jana Eyrová|foto: Radioservis

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Kapitola z knihy Jaroslava Seiferta Všechny krásy světa, na kterou jsme se ptali, se jmenuje Kolečko uherského salámu. (15 chybně, 27 správně)

Výherci: J. Barták, M. Dvořáková, J. Havlová, V. Matoušková, J. Kretek, L. Voldán.

Nová otázka: V hádance vám chceme tentokrát připomenout jednak anglického spisovatele Rudyarda Kiplinga, který zemřel 18. ledna před 75 lety, jednak jeho asi nejslavnější dílo, známé u nás jako Knihy džunglí. Malého chlapce Mauglího vychovají vlci a přáteli jsou mu moudrá a silná zvířata: had Ká, medvěd Balú nebo panter Baghíra. Vzpomenete si, jak se jmenoval vůdce vlčí smečky, která Mauglího přijala, šedý vlk samotář?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.