Literární matiné 16. 11. 2008

16. listopad 2008

KNIŽNÍ TIPY:

Zdeněk Svěrák: Povídky
Inspiraci pro svou milou knížku hledal autor v současné době a mezi námi - není tedy divu, že se v jeho příbězích poznáme.






Zdeněk Svěrák: Povídky

Květa Legátová: Mimo tento čas
V nové edici rozhlasových textů známé autorky najdeme její nejstarší rozhlasové texty i detektivní povídky.







Květa Legátová: Mimo tento čas

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je historička Marie Ryantová, editorka knihy Čeští králové (spolu s Petrem Vorlem). V našem rozhovoru objasňuje vznik knihy, vysvětluje, proč publikace zahrnuje např. i medailonek sv.Václava, tedy knížete, nikoli krále, jak je to s českými královnami a koho vlastně za českého krále považovat - a koho ne.

Marie Ryantová: Čeští králové


RECENZE Jaromíra Slomka:

Ludvík Vaculík: Dřevěná mysl

V dějinách české literatury zůstane Ludvík Vaculík jako autor přinejmenším dvou románů: Sekyra a Český snář. V dějinách české žurnalistiky bude připomínán jako autor osobitých, vtipných a jazykově nápaditých fejetonů. Nyní vyšel jejich už šestý knižní soubor. Jmenuje se Dřevěná mysl a vydala ho společně dvě nakladatelství: Máj a Dokořán. Na obálce je reprodukován Vaculíkův insitní portrét od Vlastimila Třešňáka, uvnitř ještě kreslený vtip Vladimíra Jiránka a infantilní kresba Vaculíkova dávno už dospělého syna Jana. Vaculík je ve svých fejetonech tematicky poměrně chudý: píše o světě kolem sebe, což je v jeho věku a při jeho zájmech faktor už velmi limitující. Věci obecné komentuje kmet, starobní důchodce mezi 76 a 82 lety. Ze svých nedostatků se snaží činit přednosti, opakovaně se pyšní třeba tím, že nemá mobilní telefon a píše na mechanickém psacím stroji. Před sto lety by se zřejmě chlubil, že píše násadkovým perem a telefon - klasický - ho nezajímá. Takové Vaculíkovo staromilství až zaťaté působí směšně i samo o sobě, ještě více však ve srovnání se zakladatelem moderního českého fejetonu Janem Nerudou. Ten technické novinky vítal, nedistancoval se od nich a jasnozřivě předpovídal jejich budoucí uplatnění. Starý, avšak s porovnání s dnešním Vaculíkem o generaci mladší Neruda v době, kdy telefon byl v Praze horkou novinkou, předpověděl telefon mobilní a vtipně vylíčil setkání dvou mužů na ulici, z nichž jeden telefonuje manželce domů, říká, s kým se setkal, pak mu předává aparát - a záletná ženuška zve rodinného přítele kvapně k sobě. Nerudův nadhled Vaculíkovi bohužel chybí. A často mu - což je ještě smutnější - chybí i zevrubnější znalost toho, o čem poučuje. V jednom fejetonu například píše: "Nevím vlastně, co se myslí tou nepolitickou politikou, která pořád zlobí některé politiky, například nebudu je jmenovat. Ovšemže nepolitická politika je protimluv." Píše-li fejetonista o nepolitické politice, měl by vědět, že je to výraz Masarykův. V jeho spisech by našel vysvětlení. Neví-li o tom, má psát raději o práci na své zahrádce, což Vaculík ostatně zhusta činí. Jenže málokdy vydrží popisovat jen jarní, letní či podzimní práce, většinou sklouzne do moralizování: jak je společnost zkažená, jak jsou ženy povrchní, když nosí kalhoty, ba dokonce džíny. Atd. Jenže jako moralista je Vaculík hendikepován svým osobním životem: dlouholetou manželskou nevěrou a dvěma nemanželskými dětmi, jimž dělal tatínka jen jaksi na poloviční úvazek, setrvávaje v manželském svazku s podváděnou - jak ji ve svých fejetonech důsledně rádobyvtipně nazývá - "paní Vaculíkovou". To už dávno není jeho osobní věc - i z ní učinil objekt svého psaní, ani ne tak fejetonistického, spíše beletristického. Nebudeme takové jednání soudit, současně však odmítáme brát vážně Vaculíkovo trvalé pohoršení nad úpadkem mravů. Jazyková stránka fejetonů je v porovnání se současnou českou konkurencí stále nadprůměrná. A protože nám jejich forma dává zapomenout na obsah, je to četba většinou osvěžující. Raději však po kapkách, úterý co úterý v Lidových novinách, než takto pohromadě v jedné knize.

Ludvík Vaculík: Dřevěná mysl

TIP Z REGIONU:

Petr Šámal a Alexandr Rymarev jsou autory novinky z NLN. Kniha Domy na Starém městě pražském je v pořadí už 3. publikací věnovanou centru naší metropole. Podrobný ilustrovaný průvodce ulicemi a náměstími nás zavede na Staroměstské náměstí, Malé náměstí a do ulic U radnice a Mikulášské. Dozvíme se mnoho podrobností o jednotlivých domech, podrobně si prohlédneme jejich fasády, poznáme tradiční řemesla, která k těmto místům kdysi patřila a seznámíme se i s některými historickými majiteli domů. Ke knížce patří i barevné fotografie, orientační plánky ulic a poznámkový aparát.

Petr Šámal, Alexandr Rymarev: Domy na Starém městě pražském

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jack London: Bílý tesák. (Odpovědi: 43 správných, 1 špatně)

Výherci: B. Adamová, J. Malcová, M. Pešková, Š. Říhová, J. Veselý, I. Šindelářová.

Nová otázka: Tentokrát vás hádanka určitě nezaskočí. Ve které slavné divadelní hře vystupuje trochu neomalený profesor Higgins a květinářka Líza? Napište nám jméno autora a název hry.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio