Literární matiné 15. 11. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Jiří Suchý: A noc je nahá černoška
Divadlo Semafor slavilo padesátku, a tak si můžeme díky této knížce připomenout písňové texty jednoho z jejích zakladatelů.

Jiří Suchý: A noc je nahá černoška

Mary Bardová: Strasti a slasti života s doktorem
Vzpomínková próza z pera sestry známé spisovatelky Betty MacDonaldové líčí soužití s lékařem - patologem. Knize nechybí humorný nadhled, vlastní oběma oblíbeným autorkám

Mary Bardová: Strasti a slasti života s doktorem

NÁŠ HOST:

Jiří Gruntorád představuje pražskou knihovnu samizdatových a exilových publikací Libri prohibiti. Knihovna je otevřena od pondělí do čtvrtka vždy mezi 13. a 17. hodinou v Praze na Senovážném náměstí. Jiří Gruntorád zároveň prosí o doplnění ostudného stavu samizdatů jihočeské provenience.

Karikatura Jiřího Gruntoráda

RECENZE Jaromíra Slomka:

Irena Gerová: Vyhrabávačky

Kniha s tatarkovským názvem Vyhrabávačky, deníkové záznamy žurnalistky Ireny Gerové z let 1988 a 1989, je nejcennější svou přílohou - tvoří ji kompaktní disk s šesti rozhovory s Václavem Havlem ze srpna a září 1989, v době vzniku publikovatelnými leda na Hlasu Ameriky či Svobodné Evropě, což se nestalo. Jejich více než sedmdesátiminutový rozsah naznačuje, že mohou být - a jistě i budou - citovaným zdrojem pro historiky, nejen pro budoucí Havlovy životopisce, ale pro všechny, kteří budou chtít přesně popsat agonii starého režimu před listopadovým převratem.
Ale zpátky ke knize samé. Nutno připomenout, že jde bohužel o texty z pozůstalosti, protože Irena Gerová, narozená před šedesáti lety, v prosinci roku 2006 zemřela. Co editor Jan Rejžek z rukopisu do knihy zařadil a co snad škrtl, tedy: jaký je poměr publikovaného a nepublikovaného, se nedočteme. Koneckonců to není nejdůležitější. Významné je, co máme před sebou. Deník začíná datem 5. září 1988, záznamem se vrací o dva dny zpátky, k sobotě 3. září, kdy na lipnickém festivalu poprvé po 19 letech vystoupil před publikem Václav Havel. Moderátorem jeho krátkého pódiového proslovu byl právě Jan Rejžek. Poslední zápis nese datum 24. listopadu 1989, což byl den, kdy po týdenních demonstracích abdikoval tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. S Irenou Gerovou prožíváme revoluční atmosféru, spolu s ní zažíváme boj o melantrišský balkon, odkud k davu na Václavském náměstí promlouvali zástupci Občanského fóra. Pisatelka výstižnými zkratkami zachycuje atmosféru v redakci Svobodného slova, deníku, jehož byla tenkrát redaktorkou. Vracíme se sní do Moskvy na počátku února 1989, kde tehdy marně hledala podporu pro vězněného Václava Havla, odkud však bez menšího rizika než z Prahy napsala dopis manželovi dlícímu toho času v USA.
Těžko říct, psala-li paní Gerová deníky pro sebe, nebo - podobně třeba jako Jan Zábrana - věřila v jejich zveřejnění ve svobodnějších poměrech, k nimž vývoj spěl. Spíše to druhé. Takovéto věty si přece člověk obvykle nepíše pro sebe, leda by byl postižen naprostou ztrátou paměti: "Dívám se z okna hotelu na jeden ze stalinských ,mrakodrapů'. Nejznámější je Lomonosovova univerzita. (V Praze je podle tohoto vzoru postaven hotel Internacionál.)"
Ať už byl pisatelčin záměr jakýkoli, deníky a hlavně rozhovory s Václavem Havlem jsou důležitým příspěvkem k interpretaci našich moderních dějin. Je to čtení poutavé více pro pamětníky než pro ty, kteří onu přelomovou dobu nepamatují, to mu však hodnotu neubírá. Po dvaceti letech je užitečné připomenout si detaily, na něž jsme v přívalu dalších události rychle pozapomněli.

Irena Gerová: Vyhrabávačky

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Claude Lévi - Strauss: Smutné tropy. (66 správných odpovědí, 6 chybně)

Výherci: R. Fránová, M. Chýnová, L. Šímová, L. Šindelářová, L. Voldán, M. Zídková.

Nová otázka: 17. listopadu 1969 zemřel režisér a spisovatel Václav Krška, jehož jistě dobře znáte díky šrámkovským filmům Měsíc nad řekou nebo Stříbrný vítr. Je také autorem trilogie Země hovoří a knihy Odcházeti s podzimem. Zeptat se ale chceme na něco docela jiného než jeho tvorbu, a sice na jedno místo jeho dětství: mlýn nedaleko Heřmaně, na který se po otcově smrti přivdala jeho maminka a kde on sám také nějaký čas žil. Jak se tento mlýn jmenuje?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.