Literární matiné 14. srpna 2011

Jan Novák: Aljaška
Nová kniha autora, který žil mnoho let v emigraci, vypráví příběh muže, který po ztrátě zaměstnání propadá vražedné pomstychtivosti. Zároveň čteme „román o románu“ .

Jan Novák: Aljaška|foto: Nakladatelství Plus

Ann Grangerová: Svíčka za mrtvého
Napínavý příběh zapomenuté vraždy.

Ann Grangerová: Svíčka za mrtvého|foto: Nakladatelství Motto

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Kateřina Křížová, která vypravuje o svém psaní pro děti.

RECENZE Lukáše Matošky:

Yann Martel: Beatrice a Vergilius
Vedle knih „Pí a jeho život“ a „Fakta v pozadí případu Roccamatiových“ je „Beatrice a Vergilius“ v pořadí třetím do češtiny přeloženým titulem z pera dnes nejproslulejšího kanadského literáta Yanna Martela. Zvučnosti svého jména užívá sympaticky – například někdejšímu kanadskému konzervativnímu premiérovi, jehož vláda před nedávnem padla, posílal pravidelně knihy ve víře, že tyto přivedou vládního představitele k prozření.
Knihu „Beatrice a Vergilius“ sám autor charakterizoval jako protipól ke svému předchozímu dílu „Pí a jeho život“. V obou se prolíná svět člověkův se světem zvířecím, čímž autor nezapře inspiraci environmentálním myšlením, konkrétně hnutím za osvobození zvířat; ovšem oproti předchozí knize neprostředkuje člověk v „Beatrici a Vergilovi“ zvířecí svět, ale naopak – hrdinové opičák s oslicí jsou metaforou lidského údělu, jmenovitě holocaustu.
Martelova vypravěčská zručnost dovoluje zahrnout v novelu hned několik ideových i formálních rovin. Tak můžeme říci, že máme co do činění s dílem tematizujícím cestu z autorské krize, neboť lidským hrdinou je zde romanopisec Henry, jehož poslední tvůrčí projekt narazil na neslučitelnost umělcova záměru s komercionalizací díla. Dále se v novele objevují již vzpomenuté motivy reflexe holocaustu v kontrastu s líčením zkušenosti nastávajícího rodiče. Konečně, text je doslova protkán literárními aluzemi a formálně kolísá mezi románem a dramatem, respektive mezi zdánlivě konvenčním vyprávěním a rekonstruovaným divadelním scénářem. Ano, na základě toho nejlepšího, co Martel zdědil po pisatelích detektivek, sledujeme napříč vyprávěním s neutuchajícím napětím demontáž celého tvůrčího procesu, což naši pozornost opakovaně upírá k metapoetickým otázkám, jak tomu je očividně chtěno.
Celkové vyznění novely, místy až okatě odpovídající vzezření dobře čitelného, přístupného textu, povede důvěřivého čtenáře k domnění, že Martel nakonec zachycuje vlastní autobiografii a proměnu stylu po přílivu popularity. Cennou však zůstává Martelova snaha o univerzalistické, tj. vše uchopující postižení svědomí a zkušenosti člověka, zvířecí říši nevyjímaje, kterýžto sklon prosvítá mezi řádky a staví autora do úzké řady těch, kterým přilehlé otázky postmodernismus ještě nevybělil před očima.

Yann Martel: Beatrice a Vergilius|foto: Nakladatelství Argo

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Rabíndranáth Thákur. (Správně: 64, chybně: 2.)

Výherci: B. Baštová, J. Brabencová, Z. Gajdošová, D. Kostěnec, L. Mušková, Š. Zabilková.

Nová otázka: 16. srpna oslaví 70. narozeniny český novinář a spisovatel, který žil nějaký čas v emigraci v Německu, kde pracoval v kolínském nakladatelství Index a kde také spolupracoval se Svobodnou Evropou. Jeho novinářská práce je známější než jeho vlastní tvorba, a tak jsme si mohli přečíst už docela hodně knižních rozhovorů z jeho pera, například s Václavem Havlem, Karolem Sidonem nebo Arnoštem Lustigem. Píše ale také rozhlasové hry nebo knížky pro děti. Kdo to je?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.