Literární matiné 13. 12. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

David Trueba: Čtyři kamarádi
Román španělského autora vypráví o cestě čtyř přátel, která má být bezstarostná a veselá. Jak ale může dopadnout útěk před sebou samým?

David Trueba: Čtyři kamarádi

Opičí tlapka
Hororové povídky angloamerických autorů jsou jakýmsi pokračováním výboru nazvaného Tichá hrůza. Napětí, strašidelné kulisy, důvtipné zápletky - kniha pro chvíle odpočinku a pro silnější povahy!

Opičí tlapka

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Zdeněk Troup, který vydal knížku veršů nazvanou Přezkáče. Nebo Přeskáče? Podívejte se na obálku knihy.

Zdeněk Troup: Přezkáče/Přeskáče

RECENZE Michala Bauera:

Ivan Klíma: Moje šílené století (Academia 2009)

Spisovatel Ivan Klíma se rozhodl napsat paměti a vypsat tak sebe v dějinách. Celkem se má jednat o dva svazky. Nakladatelství Academia vydalo dosud 1. díl, věnovaný období od autorova narození v roce 1931 do roku 1967, kdy se uskutečnil známý IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů, který bývá označován za bezprostřední začátek tzv. Pražského jara. V rozhovorech publikovaných v tisku v období před vydáním knihy si Klíma připravoval pozici toho, který podává svědectví o 20. století především jako pozorovatel. Když do dějů sám zasahoval, pak buď jako oběť, nebo jakási pozitivně-objektivní hybatel. Klímovy memoáry skutečně na tomto základu stojí. Paměť je selektivní, jak píše velký francouzský filosof Paul Ricoeur; je však také elastická. Člověk si nejen pamatuje jen něco, ale je schopen vzpomínky přizpůsobovat aktuálním potřebám a náladám nositele. Velkým tématem, které Klíma nabídl, je podoba existence člověka v totalitním režimu, nacistickém a komunistickém, respektive otázky možnosti existence v těchto společenských systémech. Člověk, který zažil Terezín i situaci budovatele a posléze narušovatele komunistického systému, má obrovské předpoklady k originální výpovědi. Klímovi se bohužel podařilo toto téma degradovat a obvykle se uchýlil k zjednodušujícímu kladení rovnítek mezi nacismus a komunismus. Na konci jednotlivých kapitol se nacházejí části, které mají být filosoficko-historickým shrnutím. Klíma zde ukazuje, že není obecným ani literárním historikem, ani filosofem, ani sociologem. Jeho sumarizující pasáže se vyznačují banalitami, jednoduchými interpretacemi, faktografickými chybami (v datacích i ve jménech, mylně je tak například uveden termín konání tzv. všesvazového sjezdu sovětských spisovatelů v roce 1934 nebo úderník Nikita Izotop, který zde hovořil za dělníky, je přejmenován jednou na Izolov a podruhé na Izolev). Klíma místo interpretace zmíněného velkého tématu přibližuje intimní příběhy, takže se čtenář dozví, že jeho otec měl ve zvyku často plivat, kvůli čemuž se na něho matka hněvala, můžeme si přečíst citace z milostných dopisů, které Klímovi psala jeho budoucí manželka apod. Bez hlubších analýz zůstala asi nejpalčivější otázka Klímova života, angažování v komunistické straně. Byl do ní totiž přijat v době, kdy jeho otec byl zatčen a nesmyslně obviněn, jak to Klíma dnes vidí a podává. Z komunistické strany sám nevystoupil, ale oddychl si, když z ní byl po IV. sjezdu československých spisovatelů v roce 1967 vyloučen. Inretpretuje se však subverzivně, jako člověk, který vystupoval od počátku proti věcem, s nimiž nesouhlasil. Škoda, že se odmítl ve svých pamětech zabývat detailněji otázkou odvahy a možností jedince, který je součástí struktury, s níž částečně nesouhlasí. Nejcennějšími částmi se tak staly vzpomínky na spisovatelovo dětství, evokace prvorepublikové atmosféry a rodinný život před velkou katastrofou války. Klímovy memoáry představují nevyužitou příležitost. Autor je pojal jako pokus o sebeobhajobu. Což je patrně jeden z hlavních důvodů, proč se paměti píší.

Ivan Klíma: Moje šílené století

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: román Jiřího Marka se jmenuje Můj strýc Odysseus. (82 odpovědí, 3 chybně)

Výherci: M. Holátová, P. Janeš, H. Kozojedová, dr. Z. Potyš, J. Poucha, T. Preňková.

Nová otázka, tentokrát spíše anketa: Která kniha vás v uplynulém roce zaujala tak, že byste ji rádi doporučili i ostatním

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.