Literární matiné 11. 10. 2009

r_2100x1400_regiony.png

KNIŽNÍ TIPY:

Michal Viewegh: Povídky o lásce
16 kratších próz oblíbeného autora na téma milostných vztahů a lásky v různých podobách.








Michal Viewegh: Povídky o lásce

Umberto Eco: Bludiště seznamů
Nejrůznější seznamy (svatých, rostlin, pokladů...) inspirovaly mnohé literární autory a Eco se nad tímto fenoménem zamýšlí ve své literárně vědné práci.







Umberto Eco: Bludiště seznamů

NÁŠ HOST:

Našimi hosty jsou dnes dvě autorky, které jste v minulých dnech mohli potkat i v jižních Čechách: Eva Hauserová a Věra Nosková společně představují své knihy.

RECENZE Mileny Lenderové:

Georges Duby: Tři řády aneb Představy feudalismu

Tři stavy, tři řády, tři jasně stanovené kategorie, tři hierarchicky uspořádané části celku byly nejstarším a nedéle fungujícím společenským modelem. Nejvýše stojící řád, kněžstvo, vzhlížel k nebi, druhý, šlechta, se věnoval ochraně státu, třetí poklidně pracoval.
"Pokusil jsem se sledovat dějiny jistého imaginárního modelu," říká k tomu francouzský historik Georges Duby v závěru své knihy. "Tyto dějiny pro mě končí v první čtvrtině 13. století ..." Právě na prahu 13. století přestala podle autora trojfunkčnost náležet k imaginárním kategoriím, jež neexistují na žádném konkrétním místě. ,,Tehdy se," podle Dubyho, "trojfunkčnost začala zhmotňovat v institucionálním soukolí a konkrétním stavovském uspořádání, v němž se měla společnost stabilizovat kolem královského ohniska."
Tímto koncem - a současně začátkem - je pro autora bitva u Bouvines, českému čtenáři ostatně dobře známá z jiné Dubyho práce. Jí začínají nové dějiny, dějiny postupného vzniku monarchistického státu. Duchovenstvo, šlechta a zámožné měšťanstvo začaly ovládat na několik dalších století zbytek populace. Současně, v opozici proti nim, se zformoval čtvrtý stav. A tento neměnný model vydržel až do roku 1789, kdy, jak opět říká Duby, "se v Míčovně zvedly k přísaze tři ruce". "
Tři řády", tato brilantní syntéza, je patrně nejdůležitější prací Georges Dubyho - český čtenář na ni byl připravován velmi pozvolna, vydáváním některých Dubyho monografií. Ve Třech řádech, které vznikaly od počátku 70. let minulého století a ve Francii vyšly roku 1978, autor na základě bohatého souboru středověkých pramenů vysvětlil vznik učení o trojím lidu, jeho intelektuální zázemí, pronikání do obecných představ o božském uspořádání tehdejšího světa. Model trojjediného božského uspořádání společnosti zformovali někdy na přelomu 10. a 11. století církevní intelektuálové ve snaze posílit význam církve a duchovních ve středověké společnosti, s cílem zbožštit tehdy velmi oslabenou panovnickou moc. V modelu řádů, těch, co se modlí, těch, co vládnou a bojují, a těch, co pracují, se ale uplatňovaly i některé starší představy raně středověkých myslitelů. Středověká společnost se ráda zobrazovala binárními schématy, kde nejobecnější a nejvýznamnější byl protiklad duchovní-laik. Ve 13. století se přidala dvojice bohatý-chudý. S rozvojem společnosti se její sebereflexe stávala rozmanitější, úplnější, až zcela převládlo ono trojfunkční schéma, známé již od přelomu 9. a 10. století: dělení na oratores, bellatores a laboratores, na ty, kteří se modlí (oratores splývali s představou středověkého intelektuála), kteří bojují a ty, kteří pracují. Středověké město pak dalo vzniknout dalším sociálním kategoriím - jednak měšťanovi, jednak celé plejádě těžko zařaditelných postav, žijících na okraji společnosti. Právě těmto transformacím, vyvolaným mimo jiné rozvojem měst a rostoucí dynamikou sociálních vztahů, vznikem a prosazováním nových filozofických názorů, věnoval Duby podstatnou část knihy.
Nejde rozhodně o četbu snadnou - Duby předpokládá u čtenáře slušnou znalost kontextu, rozsáhlé znalosti středověké filosofie a především plné soustředění. Zdolání těchto obtíží však stojí bezesporu zato.

Georges Duby: Tři řády aneb Představy feudalismu

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Muzikantská Liduška. (100 správných odpovědí!)

Výherci: M. Moravec, K. Neubauerová, M. Petráková, M. Sekaninová, H. Zemková, N. Židová.

Nová otázka: Před 85 lety,12. října roku 1924, zemřel Anatol France, nositel Nobelovy ceny za literaturu, francouzský prozaik a básník. Skoro čtvrt století trvala práce na jeho historickém románu z doby Francouzské revoluce, jehož hlavním hrdinou je malíř Évariste Gamelin. Kniha vyšla v roce 1912 a je to nadčasový příběh o fanatismu a dogmatismu: Gamelin totiž úplně propadne ideám revoluce, udává své blízké i příbuzné a až do neslavného konce na popravišti neochvějně věří své pravdě. Četli jste tento román Anatola France? Pak určitě víte, jak se jmenuje.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.

Spustit audio
autor: Hana Soukupová