Literární matiné 10. 8. 2008
KNIŽNÍ TIPY:
David Záruba: Na toulavém kole
Kniha pro všechny, kdo mají rádi cyklistiku, představuje nejhezčí cyklostezky Čech a Moravy.
Ed McBain: Dej mládencům ruku jako lopatu
Klasická detektivka z 87. revíru vychází v překladu Jana Zábrany.
NÁŠ TIP:
Ondřej Tuček pracuje jako jazykový redaktor Lidových novin a své drobné povídky a básně publikoval zatím jen časopisecky a v Českém rozhlase. Vydavatelství Dobrý důvod, které sídlí v Telči, mu teď vydalo v pěkné úpravě Ivany Kolářové povídkovou sbírku Kachnička. Jsou to maličké příběhy s nečekanou pointou, které čtenáře pobaví i rozesmutní zároveň. Ondřej Tuček zkoumá svět velmi pozorně, občas s černým humorem, ale většinou i se soucitem. Když zavíráme knihu, je nám smutno. S tím jsme ale mohli počítat ,už když jsme ji otevírali. Její motto totiž zní: "Autor se omlouvá, že v jeho knize často trpí nevinní."
RECENZE Mileny Lenderové:
Dagmar Kutílková: Vojenské odívání. Od třicetileté války do počátku 20. století.
Uniforma neboli stejnokroj není jen oblečení vojáků či příslušníků povolání, která jsou podobně jako armáda organizovaná; speciální uniformu mívali lokajové, kočí, rakouští státní úředníci, včetně učitelů a středoškolských profesorů, slušivou uniformu mají dodnes zdravotní sestry, uniforma může být znakem firemní kultury.
Dagmar Kutílková, kterou - podle jejích vlastních slov - "uniforma inspiruje stále" - se ve své publikaci věnovala výhradně uniformě vojenské, a to od druhé poloviny 17. století na práh první světové války, která se vší elegancí vojenského oděvu rázně skoncovala.
Právě ve druhé polovině 17. století se vojenské stejnokroje prosadily. Plnily nejen funkci ochranou, tedy nejobecnější funkci oděvu, a funkci estetickou, zaměřenou na zdůraznění dobových představ o mužnosti, ale, a to je pro uniformu podstatné, seznamovaly s organizační strukturou vojska a umožňovaly rozlišit jeho druhy. Tím se vojenský stejnokroj liší od širšího pojmu vojenský oděv, který plní především funkci ochranou.
V úvodu autorka seznamuje čtenáře s obecným vývojem vojenských uniforem, s jejich součástmi a se základními pojmy, které se k tomuto typu oděvu vztahují. Kniha je chronologicky členěna do devíti částí: první se týká raně barokního vojenského oděvu, jenž typologicky odpovídal dobovému mužskému oděvu, druhá stejnokrojů období vrcholného baroka, které jsou už vyjádřením organizace státních armád; roku 1670 nařídil Ludvík XIV. zavedení uniforem pro přehlídky svých vojsk. Třetí kapitola se věnuje období vrcholného baroka, kdy v pruské armádě vůbec poprvé vzniká původní konstrukce vojenských stejnokrojů, zvaná pruský stejnokrojový styl. Ve čtvrté kapitole se evropský horizont uniforem rozšiřuje o svět Severní Ameriky.
Francouzská revoluce vrhla Evropu do čtvrtstoletí válek. Tomuto období, kdy začíná proces proměn dekorativních uniforem v jednoduché stejnokroje, u nichž pouze barevnost (s výjimkou oblečení dobrovolníků) zůstala jasná a zářivá, jsou věnovány další dvě kapitoly. V průběhu 19. století se vojenské uniformy všech evropských států sblížily svou snahou o střihové zjednodušení a účelnost.
Závěrečná kapitola, týkající se posledních desetiletí 19. století, je labutím zpěvem stejnokrojů stavících na barevnosti a dekorativnosti. Uzavřela se jedna epocha a otevřela cesta k moderním stejnokrojům, jejichž společným znakem byl účelný střih a krycí barvy, dobře se snoubící s blátem zákopů.
Kniha je první původně českou prací přinášející přehled vývoje vojenských stejnokrojů v dlouhém trvání, zasazující středoevropskou realitu do širšího evropského kontextu a vývoj vojenského odívání do obecného vývoje oděvní kultury.
Publikaci doplňuje slovníček uváděných pojmů, usnadňující orientaci v hutném a faktograficky bohatém textu, a nezbytný rejstřík. Dobře vybraný a kvalitní obrazový doprovod, dokonale provázaný s textem, je u této ediční řady ostatně zvykem.
TIP Z REGIONU:
Vyšel druhý díl knihy Aloise Sassmanna Kořeny s podtitulem Putování po starých rodech aneb co jste na jihočeské frekvenci 106,4 FM neslyšeli. Kniha z nakladatelství Karmášek je přepisem 57 dílů rozhlasového seriálu, známého z našeho vysílání. Genealog Alois Sassmann představuje nejen zajímavá místa v našem kraji, ale také různé běžné i zapomenuté profese, rodiny z určitých lokalit, ale i dějiny šlechtických rodů v jižních Čechách. Podíváme se do Těchobuzi, Modlešovic, Vlastiboře, Volenic, Písecké Smolče, Katovic na Strakonicku a na další místa; setkáme se s rodinami učitelů, mlynářů, kovářů i drnomistrů čili rasů.Knihu doplňuje i rubrika dotazy posluchačů a dozvíme se z ní i mnoho užitečných informací z genealogie a genetiky. Najdeme tu i velké množství černobílých i barevných fotografií a dobových obrázků. Rozhovory s Aloisem Sassmannem vedl Filip Černý.
SOUTĚŽ:
Odpověď na minulou soutěžní otázku: Robert van Gulik, soudce Ti. (správných odpovědí: 53, chybně: 3)
Výherci: M. Beránková, A. Macková, L. Kümmel, B. Příhodová, V. Tourek, A. Švehlová.
Nová otázka: Je léto, doba cestování, v naší hádance si tedy připomeneme jednoho českého cestovatele. Narodil se 15. srpna před 140 lety v Zábřehu u Šumperka. Nejdřív se toulal po Balkáně, pak zamířil do Číny, ale jeho hlavním působištěm se stal zlatý sever, kde, řečeno s titulem knihy, která zpracovala jeho vyprávění, strávil třicet let. Stal se prý dokonce eskymáckým náčelníkem. Přídomek Eskymo k jeho jménu neoddělitelně patří díky Rudolfu Těsnohlídkovi, který byl také jedním z těch, kdo osudy tohoto dobrodruha literárně zpracovali. Náš cestovatel byl ve své době velmi populární, jeho vzpomínky tiskly na pokračování Lidové noviny, ale někteří odborníci hodnověrnost těchto vyprávění zpochybňovali. Zemřel v roce 1948 v Kanadě. Jak se jmenoval?
Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.
Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Schopnost Ruska někoho napadnout je výrazně omezena, reaguje na Putinův projev analytik
-
Nesdílím Koudelkovo paranoidní vidění světa, obhajuje Paroubek rozhovor pro proruský web
-
V pražské nemocnici zaměnili pacientky. Lékaři provedli potrat ženě, která přišla jenom na kontrolu
-
Hokejisté Třince porazili v rozhodujícím duelu České Budějovice 2:0 a zahrají si semifinále extraligy