Literární matiné 10. 10. 2010

Michal Viewegh: Biomanželka
Román o jednom manželství, částečně humoristický, částečně autobiografický.

Martin Ryšavý: Vrač
Autor Cesty na Sibiř nabízí i tentokrát téma Rusko, a to v monologu bývalého režiséra experimentálních divadel, dnes zaměstnance moskevských komunálních služeb.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je tentokrát Pavla Frýdlová, autorka knihy Ženy v bílém.

RECENZE Michala Bauera:

Antologie české poezie, I. díl (1966-2006) (dybbuk 2009)
Pražské nakladatelství Dybbuk dokončilo projekt dvousvazkové Antologie české poezie posledních čtyřiceti let. Po druhém dílu, který vyšel v roce 2007, byl vydán i svazek první, zahrnující autory narozené do roku 1939 a jejich básnickou tvorbu z let 1966-2006. Editorský tým se oproti prvnímu dílu z poloviny změnil: nyní tvoří jejich kolektiv Simona Martínková-Racková, Šárka Šavrdová, Jakub Šofar a Jan Šulc; zůstali tak jen prvně a posledně jmenovaní. Tento přítomný díl antologie zachovává stejnou strukturu jako díl předešlý : je to kombinace přístupu chronologického a sémantického. Autoři jsou tak k sobě řazeni podle věku a podle poetik: s ohledem na akcentování slova a problému vyslovení se, na básníky všednosti a každodennosti, autory metafyzických výšin a hloubek, dále jsou to surrealisté a k avantgardě se hlásící a směřující tvůrci, básníci křesťanských hodnot, básníci experimentátoři a tak dále a tak dále. Celkem je to na 180 básnířek a básníků. (A desítky dalších zůstaly nezařazeny.)
Česká poezie oněch čtyř desetiletí nabízí pestrou tvář, množství básnických individualit, dovedu si představit, jak obtížné pro editory bylo vybrat typickou ukázku z tvorby Reynkovy, Holanovy, Kostohryzovy, Lorencovy, Fikarovy, Hrubínovy, Skácelovy, Kolářovy, Julišovy, Holubovy, Šiktancovy, Součkové, Štroblové, Čerepkové nebo třeba Machulkové. Informace o autorech jsou stručné – základní životopisné a bibliografické údaje. A pak už jejich básnické texty. Je to velmi zvláštní pobyt: připomíná mi procházku rozlehlou galerií, jen zde nechodíte od obrazu k obrazu a od sochy k soše, ale od básně k básni. Listujete poetikami, tvářemi z fotografií, osudy, tvorbou lidí zesnulých i žijících. Za mnohými básněmi jsou velké příběhy, za jinými obyčejnosti, čtenář brouzdá mezi řádky, slova se valí, přichází ten známý pocit autora: kolik toho už bylo napsáno a člověk stále znovu a znovu do toho nekonečného a patrně nekončícího množství textů přidává další a další.
Antologie nakladatelství Dybbuk nabízí bohatou procházku krajinou české poezie. Škoda jen tak žalostné předmluvy. Redakce patrně toužila po pohledu zvenčí, takže použila text polského bohemisty Leszka Engelkinga. Smekám před jeho překladatelskými zásluhami, ale tento text je slabý: komparace české a polské poezie, která chvílemi probleskuje, je nedotažena a je povrchní, jsou zde uvedeny banality, mnoho psů zajícova smrt – a Leszek Engelking vypustil psů přespříliš. Rozběhli se mu nekoordinovaně různými směry, rozutekli se a sem tam některý z nich přeběhne na obzoru. Je jasné, že nabídnout obraz české poezie vymezeného období na třech stránkách je obtížné, snad nemožné, ale to raději bez jakékoli Předmluvy než s takovouto. V české literárněvědné bohemistice bylo myslím možno vybrat odborníka, který by dokázal více a lépe – napadá mě Jiří Brabec nebo Jan Wiendl, abych nabídl příklady různých generací. V této antologie zamiřme raději k básním než k úvodům k nim.

Antologie české poezie, I. díl (1966-2006)|foto: Nakladatelství dybbuk

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Kniha Adolfa Branalda se jmenuje Stříbrná paruka. (Správně: 70, chybně: 5.)

Výherci: J. Jelínková, J. Jiráčková, Z. Jirušová, J. Sobolíková, F. Tondl, E. Vlková.

Nová otázka: Časy se mění: dříve se děti učívaly ve škole Cestičku k domovu, dnes se učí básničky docela jiné – třeba Ódu na lelky.

Kromě paní učitelky
celá třída chytá lelky,
tlustý, tenký, malý, velký,
sedí jako přišití,
hledí něco chytiti.

A už jsme u dnešní hádanky: velmi hravý básník a překladatel, který tuhle básničku (má ještě další sloky) napsal, zemřel 11. října 1975 ve věku pouhých 52 let. Překládal z ruštiny, třeba Čechova, ale upozornil na sebe monografií o Franzi Kafkovi a psal také knížky pro děti. Tento pilný autor neměl za totality nijak snadný život, ale přesto napsal řadu veselých a vtipných básniček, jichž se rád ujal muzikant Petr Skoumal a mnoho jich zhudebnil. Napište nám jméno tohoto básníka, překladatele a literárního vědce tak, abychom vaše odpovědi dostali do pátku 15. října 2010.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.