Literární matiné 1. 8. 2010

Ildefonso Falcones: Ruka Fátimy
Historický román okořeněný milostným příběhem od autora bestselleru Katedrála moře. Děj nás zavede do neklidné Cordóby 16. století, kde se střetávají muslimové s křesťany; hlavním hrdinou knihy je syn křesťanského kněze a Maurky.

Ben Holt: Psí hrdinové
Skutečné příběhy o psí odvaze a věrnosti.

NÁŠ TIP

Nakladatelství Argo se pilně a soustavně věnuje vydávání díla slavného spisovatele Isaaca Bashevise Singra: tento nositel Nobelovy ceny za literaturu je určitě jedním z nejlepších autorů 20. století a pokud jeho dílo neznáte, můžete začít třeba jeho povídkami. Těmi ostatně museli kdysi čeští čtenáři začít chtě nechtě, protože odeonský výbor Stará láska bylo to jediné, co se k nim před rokem 1989 dostalo. Mistrovské překlady Antonína Přidala, které tehdy určitě přispěly k všeobecnému okouzlení Singrem, najdeme i v novince z nakladatelství Argo Kafkův přítel a jiné povídky, kromě něj je překládala i Lenka Sobotová Urbanová. Mnohé tyto povídky známe právě z výboru Stará láska: povídku Klíč o osamělé bezradné ženě, které se po smrti manžela stává svět nepřátelským a neznámým územím, Dr.Beeber, příběh o muži potácejícím se mezi blahobytem a bídou, protože nedokáže žít podle pravidel, která mu diktují jiní. Opět před námi defilují Singrovi hrdinové: Židé uzavření ve staletých tradicích v autorově polském rodišti, i Židé těžce hledající nový domov v Americe, tak jako ho hledal Singer sám. Kouzlo uzavřeného polomystického světa se spojilo s geniálním vypravěčem, jehož dílo čtenáře fascinuje, nejspíš i proto, že kulisy příběhů jsou sice exotické, ale Singrovi hrdinové jsou lidé jako my a my jejich trápení i radostem dobře rozumíme. Novinka z Arga - Kafkův přítel a jiné povídky.

Isaac Bashevis Singer: Kafkův přítel a jiné povídky

NÁŠ HOST:

Pro letní cesty po našem kraji by se vám mohla hodit kniha Jana Jiráčka Jižní Čechy – přírodní oblasti. V následujícím rozhovoru mluví i tom, jak jednotlivé oblasti vymezil.

RECENZE Jaromíra Slomka:

Čeština, jak ji neznáte
Nakladatelství Lidové noviny vydalo už druhý svazek nové edice, jež se obrací “k širokému okruhu zájemců o český jazyk, jeho současnou podobu, jeho problémy a jeho užívání v současném moderním světě”. V podobné grafické úpravě jako nyní knížka Věry Schmiedtové vyšla loni práce Jana Králíka a kolektivu Každý den s češtinou, Zajímavosti a zvláštnosti. Zatímco první svazek je přepisem původně televizních pořadů, druhá kniha přináší texty primárně rozhlasové. Upřímně řečeno, žánr jazykové popularizace patří spíše na papír než do rozhlasových a televizních vln – prostě proto, že leckterá poučení si potřebujeme důkladně (třeba i opakovaně) přečíst, zatímco u rozhlasového přijímače nebo televizoru se může stát, že to nejdůležitější přeslechneme. A tak vydávat knižně to, co nejprve zaznělo v éteru, je docela užitečné. A koneckonců tradiční; z takových knih už by se dala sestavit knihovnička.
V onom prvním svazku je látka rozdělena do oddílů Slovní zásoba, Tvarosloví, Pravidla pravopisu, Jména míst, Jména osob, Tituly a zkratky, Svátky a pranostiky, Cizí slova a Zvláštnosti. Také paní Schmiedtová svoje příspěvky poskládala do tematických celků. Oddíly její knížky se jmenují I. Co je nové, II. Co není zcela nové a III. Různé. Komentuje zhusta ještě nedávno nová, nyní však již zažitá, ustálená slovní spojení jako “na klíč”, “brnknout někomu”, “kamenný obchod” či “nekupte to”. Věnuje se však i slovním spojením dávno vyloženým, například vokativu “pane Novák”. Zabýval se jím mimochodem už před sedmdesáti lety František Trávníček v knížce Nástroj myšlení a dorozumění. A tak těžko říct, v čem je Věra Schmiedtová opravdu originální, původní, objevná. Snaží se třeba přijít na kloub slovu “papaláš”, aniž tuší, co už o něm napsal jiný lingvista, profesor Šlosar. Snaží se mimo jiné vyložit slovo “frikulín”, s jehož frekvencí to nebude tak horké, a přitom se tomuto spíše jazykovědci vymodlenému než skutečně živému slovu, složenému z anglických výrazů free, cool a in, věnovala už předchozí knížka zmíněné ediční řady. Navíc se nová příručka neobešla bez hloupých jazykových chyb. “Bílé límečky” se tu “snažili” s měkkým i v elovém příčestí, to je hrubka. My jsme “nosily kristusky” čteme naopak s ypsilonem, přitom řeč není výslovně o ženách. Inu, co se v rozhlasovém čtení ztratí, papír a tiskařská čerň nemilosrdně odhalí. Škoda, mít kniha Čeština, jak ji neznáte jiného redaktora – a nejspíš i jiného autora –, možná by leckomu přinesla cenná poučení.

Věra Schmiedtová: Čeština, jak ji neznáte

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jaroslav Vrchlický. (Správně: 40, chybně: 5.)

Výherci: M. Dvořáková, P. Kopecký, N. Kubišová, H. Miškovská, B. Vitková, K. Vitvar.

Nová otázka: Tentokrát vám chceme připomenout autora, jehož dílo vás určitě zaujme i přesto, že 5. srpna uplyne od jeho narození už 160 let. Tento francouzský prozaik byl mistrem povídky, a povídky jej také nejvíce proslavily. Napsal jich dost, i když žil krátce, jen 43 roků, a konec jeho života byl tragicky poznamenaný duševní chorobou. Je ale i autorem několika románů. Píše o různých společenských vrstvách, od nejvyšších až po ty nejubožejší, pronikavě vidí lidské poklesky a ubohost. Napovíme názvy některých jeho povídek: z těch nejkrásnějších je to například Slečna Perla nebo povídka Moc černá. Jak se tento spisovatel jmenuje?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.