Krása pro šlechtice, to byly křivé kachle slepené kravskými lejny
Mít tak kamna jako na zámku, povzdechneme si nejspíš při snění o ideálním bydlení. A nakonec, co by ne! Vzdělaní a v řemesle zběhlí kamnáři by se stavbou barokních nebo renesančních kamen přece neměli mít problém. Je tu ale jiný zádrhel.
Jak vlastně taková historická kamna vypadala, a jak se stavěla? Při cestě za teplem jsme zavítali do zámku v Roztokách, kde se historikové zdejšího Muzea středních Čech, právě tyto otázky museli vyřešit.
„Připravujeme nové expozice věnované zdejším pánům Liechtensteinům,“ prozradila nám Hana Hermannová, která dává dohromady vybavení zámeckých komnat. „Rozhodli jsme se zbudovat zde dvoje historická kachlová kamna a jeden zcela funkční kuchyňský sporák,“ dodává historička umění a připomíná, že všechna topidla mají být co možná nejvěrnějšími replikami.
Historická kamna, to jsou triky a žádná legrace
„Stavba autentických historických kamen, není žádná legrace, protože ani z baroka natož z dřívější renesance nebo gotiky se nám nezachovalo víc než pár střepů,“ upozornil na zásadní úskalí památkářské kamnařiny Vít Pešek. „Krom toho už není moc lidí, kteří by uměli vyrábět pěkně postaru kachle,“ dodal náš soudní znalec.
Zámek v Roztokách si ale své kamnáře našel a nová kamna v historickém střihu se už skví novotou. Ale pozor, nejedná se o funkční topidla. Naprostá většina zámeckých kamen, kterým se obdivují turisté na českých památkách, jsou jen líbivé pláště z kachlů, kterým chybí veškeré vnitřnosti, a tím také schopnost rozdávat teplo. „Občas se udělá takový trik, kdy se do vnitřku kachlového pláště umístí elektrické akumulační topidlo, takže kamna hřejí i bez ohniště,“ vysvětlil Vít Pešek.
Zapomeňte na přesnost
A čím jsou vlastně historická kamna unikátní? Hlavně tím, že jsou křivá. Nejen vlastní modelování rukama ale i dřívější možnosti vypalování dělaly z renesančních kachlů spíše než rovné desky všelijak prohnuté a ne zcela souměrné objekty. Dnešní kamnář tedy musí při stavbě na zámku zapomenout na přesnost. Kdyby chtěl být věrný svým předchůdcům, měl by do pojiva mezi kachle zamíchat i pár kravských koblih. „Organické látky a vláknité zbytky z kravských lejn byly tehdy ideální složkou do takzvaných hafťáků, kamnářských hliněných pojiv,“ vysvětlil Vít Pešek.
Roztocká kamna, byť byla postavena jako co možná nejvěrnější historická replika, žádná lejna mezi kachlovím nemají. „Ale zase stojí na místě, kde kdysi byla situována zámecká latrína,“ vzpomněla si historička Hana Hermanová. Ovšem nyní se výrazně změní i okolí někdejšího záchodu v byt Lichtenštejnského správce, který si první návštěvníci prohlédnou už letos v létě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
