Keříky brslenů ozdobí vaši zahradu, listy na nich zůstanou i v zimě

Stálezelené brsleny; zhodnocení letošní zimy a na co v tomto období nezapomenout na zahradě
Zajímavou skupinu brslenů představují ty, jejichž listy zůstávají na rostlině i v zimním období. V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme se dvěma druhy a z nich odvozenými odrůdami. Jedná se o brslen japonský (Euonymus japonicus) a brslen Fortuneův (Euonymus fortunei).
Brslen japonský vytváří pevné kožovité listy, které jsou u základního druhu tmavě zelené barvy. Jeho odrůdy se vyznačují listy v různých barevných a někdy i tvarových variacích. Může dorůstat až do velikosti kolem dvou metrů, některé odrůdy jsou však přirozeně menší.
Brslen japonský vyžaduje hlubší živnou půdu a zastíněné či polozastíněné místo. Vyhovuje mu vyšší vlhkost vzduchu po celé vegetační období. Pokud je dostatečně vlhký vzduch, vydrží i na slunnějším místě. Trochu obtížněji se hledá stanoviště pro pestrolisté odrůdy s vysokým podílem žluté barvy, ty totiž bývají citlivější na popálení od silného slunečního svitu. V hlubším stínu se ale světlé odstíny mění zase na světle zelené. Pro pestrolisté odrůdy stálezelených brslenů se proto snažíme vyhledat místo v polostínu nebo tam, kde se během dne několikrát prostřídá stín s přímými slunečními paprsky.
Rostlina se občas využívá i pro tvorbu živých plotů, ale hrozí, že v zimě namrzne. V případě solitérních keříků to obvykle nebývá velký problém, neboť tyto brsleny snadno regenerují. Proto by se živé ploty z tohoto druhu měly vysazovat radši v teplejších oblastech nebo na chráněných stanovištích.
Brslen japonský však může zdobit zahradu i v drsnějších klimatických podmínkách, když se pěstuje jako přenosný, tedy v nádobách, které se na zimu uklízejí a umísťují do chladné, světlé, ale bezmrazé místnosti.
Brslen Fortuneův
Brslen Fortuneův se od japonského liší zejména menšími listy a jemnějšími výhony. Ty nejsou tak pevné, takže dřevina tvoří obvykle jenom menší keříčky, jejichž výhony často poléhají po povrchu půdy. V místě kontaktu se zemí občas zakořeňují, proto se někdy používají jako rostliny půdopokryvné. Dají se z nich ale vytvořit i působivé lemy, které oddělují trávník od záhonů.
Brslen Fortuneův se vyznačuje ještě jednou zvláštní vlastností. Kromě běžných kořenů vytváří na stoncích jakési pomocné kořínky, které se umí přichytit i pevného podkladu. Proto se některé odrůdy tohoto brslenu v blízkosti kmenů stromů či plotových sloupků mění na rostliny popínavé. I když za normálních okolností dorůstají do výšky kolem 40 centimetrů, mohou se vyšplhat až do výšky tří metrů.
Na zimu zůstávají tyto keříky olistěné, ale zejména u pestrolistých odrůd často dochází ke změně barevnosti listů. Drobné lístečky těchto odrůd často získávají fialově vínovou barvu, která někdy vystraší jejich pěstitele. Tento projev je ale v zimním období normální a neznamená pro rostlinu žádnou krizovou událost.
Všechny běžně pěstované druhy stálezelených brslenů mají podobné nároky na pěstování. Vyhovuje jim vyšší vlhkost vzduchu a také vlhká, ne však trvale mokrá, půda a rozptýlené sluneční světlo. Brsleny jsou vápnomilné rostliny, které jsou náročné na dostatek živin. Jejich využití je velmi široké a záleží trochu i na vaší fantazii, jakou úlohu jim na zahradě přidělíte.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.