Když jazz "romanticky" zjemní smyčce

3. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Charlie Parker

Jazz a smyčce, na to toto spojení jsou různé názory. Některé odmítavě, některé mnohem více shovívavější. My se u některých nahrávek i  alb vycházejících z této podobu swingu a jazz dnes zastavíme. V náladě swingu zahrají Ben Webster, Charlie Parker, Laco Deczi, Benny Carter. Připravil Jiří Kasal.

Myslím, že by bylo vhodné v souvislosti s tématem, které jsem zvolil pro  tuto půlhodinku, přečíst vstupní pasáž z článku, který před sedmnácti roky napsal pro časopis Harmonie nejrespektovanější český jazzový publicista Lubomír Dorůžka:

„Vzájemné táčky jazzu s nástrojovým obsazením i jazykem evropské klasiky nabývají v poslední době na intenzitě. Za jejich dávné předchůdce bychom mohli považovat už případy, kdy se jazzoví sólisté dávali doprovázet smyčcovým orchestrem. Takové nahrávky bývaly snem jazzmanů zejména dřívějších generací, kteří je mohli považovat i za symbolické potvrzení vlastní prestiže. Přitom šlo však nejčastěji jen o úpravy již známých skladeb. Se smyčci nahrával i Charlie Parker a podobnou nahrávku si u nás nedávno pořídil i Benny Bailey. Ale podobné příklady, motivované často i domněnkou, že smyčce mohou pro jazz získat širší obecenstvo, mají s dnešními "klasickými fúzemi" pramálo společného."

V návaznosti na věty doktora Lubomíra Dorůžky, které jsem citoval, chci podotknout, že právě dnes mám na mysli ten první případ, který zmínil – kdy se slavní jazzmeni nechali doprovázet smyčcovým orchestrem z důvodů posílení svého jména a také z komerčních důvodů, jako v případě fenomenálního saxofonisty Charlieho Parkera, který natočil dvě alba se smyčci pro značku Mercury.

Celý pořad si poslechněte online.

autor: Jiří Kasal | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio