Každých 97 minut Zemi oběhne zařízení velké jako autobus a těžké jako tři sloni

„Podle mě je to docela zajímavé výročí, protože teleskop stále funguje a z oběžné dráhy posílá nové snímky, které se zpracovávají na vynikající vědecké úrovni,“ říká ředitelka hvězdárny Jana Tichá.

Hubbleův teleskop je podle ní velký zhruba jako autobus, váží jako tři sloni a jeho zrcadlo má průměr 2,4 metru. Zařízení funguje podobně jako družice, Zemi obíhá ve výšce mezi 500 a 600 kilometry.

Jana Tichá ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice|foto: Andrea Zahradníková

„Naši planetu Hubbleův dalekohled oběhne jednou za 97 minut. Způsobil revoluci v astronomii, protože se nachází až nad atmosférou Země, takže mu nevadí vítr, déšť a bouřky,“ doplňuje Jana Tichá.

Během 25 let pořídil teleskop mnoho snímků. „Máme z něj třeba krásné záběry Marsu, dosud nejpodrobnější snímky Pluta, zachytil i srážku komety s planetou Jupiter. Především byl ale konstruován na vzdálený vesmír a ukázal, že v nitrech většiny galaxií se nacházejí supermasivní černé díry,“ vyjmenovává Jana Tichá.

Hubbleův teleskop byl vypuštěn na oběžnou dráhu 24. dubna 1990. Jeho technologie tak pochází z 80. let, ale stále funguje. „Pořád je to úžasná technologie, která nám pomáhá získat spoustu poznatků o vesmíru,“ komentuje Jana Tichá.

Není však jisté, jak dlouho ještě dalekohled na oběžné dráze vydrží. Podle Jany Tiché záleží na tom, zda nedojde k zásadní poruše. „Servis teleskopu se prováděl vždy z raketoplánu, ale když Spojené státy americké zrušily program raketoplánů, není už možnost opravit velké poruchy,“ vysvětluje.

Samotné zrušení vesmírného programu USA považuje za obrovskou chybu. Říká, že tím přichází o práci tisíce odborníků na techniku a mizí povědomí o přírodovědném a technické vzdělání.

Jeden z nejznámějších snímků z Hubbleova dalekohledu, takzvané sloupy stvoření - oblast v Orlí mlhovině, kde se rodí nové hvězdy|foto: Wikipedia, public domain - volné dílo, NASA, Jeff Hester a Paul Scowen (Arizona State University)

USA navíc dnes již nemají dopravní prostředek na mezinárodní kosmickou stanici. Astronauti musí létat se starší ruskou technikou, která měla v poslední době potíže. „Je tedy otázka, jestli nebude muset lidstvo nakonec kosmickou stanici opustit,“ dodává Jana Tichá.

Pro astronomy v červnu podle ní nastává spíše klidnější období. Blíží se totiž letní slunovrat a z celého roku jsou nejkratší a nejsvětlejší noci. Letos slunovrat připadá na 21. června, 18.38 hodin středoevropského času. V tomto okamžiku se Slunce ocitá nejdále na sever od rovníku. Den letního slunovratu je nejdelší v celém roce, v Budějovicích se bude Slunce držet nad obzorem přesně 16 hodin a 12 minut.

V červnu mohou lidé také dobře vidět tři jasné planety. „Večer nad západním obzorem jsou viditelné Venuše a Jupiter a po celou noc planeta Saturn,“ říká Jana Tichá. Zájemci mohou k večernímu pozorování využít dalekohled budějovické hvězdárny. Přístupný je v červnu každé úterý od 21 do 22 hodin.