Každý obyvatel Tábora ročně vyhodí 237 kilogramů nevytříděného odpadu. Město potřebuje množství snížit

Na pásu v regionální pobočce společnosti Rumpold, která má na starost svoz odpadů v Táboře, jsou nasypané plasty tak, jak je lidé vyhodili do žlutých popelnic a kontejnerů. Pracovníci pak předměty třídí do několika kategorií.

Každý materiál má různou hodnotu a možnosti dalšího využití. „To hlavní, co má hodnotu, jsou vrácené PET lahve. Nejlépe zpracovatelné a využitelné jsou ty čiré,“ vysvětluje vedoucí pobočky Miroslav Krch.

Z popelnic na papír, plasty, sklo, dřevo nebo bioodpad svezou pracovníci společnosti k dalšímu využití téměř 150 kilogramů separovaného odpadu na osobu. Mnoho odpadu ale stále končí na skládkách, kde za jeho uložení město platí.

„V Táboře nám vychází produkce směsného a objemného odpadu 237 kilogramů na jednoho obyvatele ročně. My v roce 2024 můžeme uplatňovat třídící slevu na občana do maximální výše 170 kilogramů na osobu. To, co máme navíc, musíme zaplatit částkou 1250 korun za jednu tunu,“ vypočítává místostarosta Radoslav Kacerovský.

Čtěte také

Bezdomovci v Táboře uklízí ulice. Dostávají za to stravenky, na které mohou lidé přispět v místních podnicích

V budoucnu by směsný odpad mohl najít využití ve spalovnách, i tak by ale města měla množství směsného odpadu snižovat. „Do roku 2035 jsme povinni vytřídit 65 procent ze všech komunálních odpadů, které vzniknou. To, že musíme třídit, nám ukládá legislativa i takzvaný poplatek za ukládání na skládky, který se bude postupně navyšovat,“ uvádí vedoucí odboru životního prostředí v Táboře Lenka Koubková.

Pomoct by mohla další opatření. „Chystáme vybudování nového re-use centra na Sídlišti nad Lužnicí, v budoucnu určitě plánujeme i nový větší sběrný dvůr,“ říká místostarosta Radoslav Kacerovský.

V celém Táboře je 187 stanovišť separačních kontejnerů. Další stanoviště město přidávat nechce, spíše se bude soustředit na zavedení systému, kdy mají lidé nádoby na tříděný odpad přímo u svého domu.