Karel Čapek: Život a dílo skladatele Foltýna. Příběh o jedinci s nedostatkem talentu, ale přebytkem ctižádosti
Afektovaný, patetický, do sebe zahleděný, exaltovaný Beda Folten, jak si nechával nepříliš talentovaný a nesoudný skladatel říkat – dokonce i od vlastní ženy, touží napsat velké dílo. Když mu dojde, že to sám asi nezvládne, upne se k tomu, že to odkouká od těch talentovanějších, nebo to od nich koupí, nebo je rovnou vykrade…
Poslední román Karla Čapka (1890-1938) o skladateli diletantovi, který se považuje za geniálního, zůstal nedokončen. Osud Bedřicha Foltýna je ovšem jasný…
Útlý román Život a dílo skladatele Foltýna vyšel poprvé v roce 1939, pár měsíců po autorově smrti. Tvoří ho devět monologických výpovědí, desátý dodatek doplnila Čapkova žena Olga Scheinpflugová.
Příběh je vystavěn jako skládanka složená z vyprávění těch, kteří pseudoskladatele Bedu Foltena znali, na směšného „umělce“ vzpomíná jeho spolužák ze školy, dívka, která ho platonicky milovala, manželka, kritik… Jeden člověk a několikero různých pohledů na jeho život a charakter.
Pan Foltýn vstal s očima plnýma slz a dělal, že chce jako odejít. To jsem nečekal, vypravil ze sebe uraženě, že mně budeš tak málo věřit! Já ti přísahám, že to dělám jen pro svou Juditu! Tolik jsem ji nabízel... sta a tisíce jsem dal za opisy, ale pokud člověk něčím neprorazí jako skladatel, je všechno marné. Tak to je se mnou konec, šeptal a mávl zoufale rukou. Konec, konec! Šel ke dveřím a zastavil se s klikou v ruce. Abys věděla, mumlal, já se teď budu muset zastřelit! (Paní Karla Foltýnová, Můj manžel)
Už v roce 1963 román pro rozhlas zdramatizoval František Pavlíček. V roce 1992 byl taktéž podle scénáře Františka Pavlíčka natočen stejnojmenný televizní film v hlavní roli s Viktorem Preissem, který režíroval Pavel Háša. Sedmidílná rozhlasová četba vznikla v roce 2013.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
