Jiří Březina mladší: Vánoce

17. prosinec 2021

Rozhlasový sloupek

Původně jsem chtěl mluvit o tom, jak si na sebe o Vánocích pleteme bič. Byt musí být uklizený. Okna umytá. Cukroví napečené - ne jeden, ne dva, ale opravdu všech pět až patnáct druhů.

Málem bych zapomněl na dárky: dárky musí být, pro každého něco, a k tomu něčemu ještě nějaká drobnost.

A adventní věnec. A ještě jeden věnec na dveře. Svítíme? Aha, málo svítíme, musíme pověsit světýlka do oken a na plot a ta túje by taky měla zářit.

Stromeček, nezapomněli jsme na stromeček? Nedokoupíme nějaké ozdoby?

Chtěl jsem se nad tím vším rozčílit a říct, že je to zbytečné. Že svátky jsou přece o něčem jiném. Že jejich prastarý a tajemný původ v oslavách slunovratu, který křesťanství obohatilo o nový rozměr, musí mít nějaký hlubší význam. Porazit tmu, znovu roztočit kolo roku, oslavit narození Spasitele, zkrátka něco v tom smyslu.

Ale pak jsem pochopil, že způsob, jakým naše společnost tráví Vánoce, je vlastně zcela v pořádku. I on má svůj, řekněme terapeutický význam.

Vlastně jde o to, strávit celý měsíc ve vysokých obrátkách, utrácet peníze a tlačit se ve frontách, abychom si na konci mohli s blahodárnou úlevou říct:

Tak, a je to za námi.

autor: Jiří Březina | zdroj: Český rozhlas