Jiří Březina mladší: Hračky
Hračky. Jsou všude. V koupelně, na záchodě, v obýváku, na jídelním stole, pod kuchyňskou linkou. Osobáky, sporťáky, náklaďáky, hasiči, cisterny. A roboti a dinosauři. Občas plyšák. Všechny možné velikosti, tvary a barvy, všechny možné materiály.
Pokud máte doma malé kluky, asi víte, o čem mluvím. U holek to bude bezesporu podobné, jen se ty haldy budou lišit barevnou škálou a bude tam míň vozidel a víc panenek.
Ano, mají jich moc. Ano, mají jich mnohem víc, než jsme jich měli my. A ano, dostávají je při každé sebemenší příležitosti, topí se v nich, neumí si jich užít. Ale o tom jsem mluvit nechtěl.
Překvapuje mě, kolik z těch hraček je tak špatných, že se rozbijí doslova ještě dřív, než je donesete domů. Jak rychle se rozpadnou, jak často je vyhazujeme. To šílené plýtvání prací a surovinami.
Jak z toho ven? Jisté řešení mají dnešní prarodiče. Z tajných skrýší vytahují hračky, se kterými jsme si před více než 30 lety hrávali my. U dětí mají ohromný úspěch.
A tak až si moji kluci vynahrají s mou starou Tatrovkou, dobře ji schovám. Bude se hodit pro vnoučata.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
