Jihočeský kraj si platí mediální kampaň na záchranu Šumavy. Podle správy parku ale šíří lži a zbytečnou hysterii

Bezzásahová zóna v okolí Poledníku v Národním parku Šumava
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bezzásahová zóna v okolí Poledníku v Národním parku Šumava

Šance pro Šumavu. Tak se jmenuje mediální kampaň, kterou spustil Jihočeský kraj. Má na sociálních sítích nebo obrazovkách jihočeských nemocnic upozornit na boj s kůrovcem a vyzývat k záchraně šumavské krajiny.

Na vedení kampaně kraj najal soukromou PR agenturu, které by měl podle smlouvy postupně zaplatit přes dva miliony korun. Podle správy Národního parku je ale kampaň lživá a zavádějící, například tvrzením, že se z první zóny parku stává mrtvá krajina.

Na kampaň reagují už i lidé na Facebooku, například těmito komentáři: „Soukromá kampaň za veřejné peníze.“ „Demagogie a lži! Příroda si poradí sama!“ „Prosím o informaci, kolik tato kampaň bude stát a z jakých zdrojů je financovaná.“

Na komentáře pod příspěvky kampaně Šance pro Šumavu reaguje náměstek hejtmanky pro životní prostředí Pavel Hroch z hnutí JIHOČEŠI 2012. „Já si myslím, že uvádíme pravdivé údaje, že hovoříme o tom, jak to skutečně na Šumavě vypadá. My Šumavu máme poměrně dost dobře zmapovanou.“

To, že Jihočeský kraj investuje z veřejných peněz na tyto účely, je podle něj v pořádku. „Máme i určitou povinnost dbát o rozvoj a blaho našich občanů. Tak jsou to veřejné prostředky a my děláme něco pro ty lidi, protože ne všichni mají takové informace jako my, a proto my se o ně chceme podělit, takže já si myslím, že to je v každém případě správné,“ říká.

Se soukromou PR agenturou kraj uzavřel smlouvu letos v červnu. Jejím cílem je příprava strategie pro boj se suchem a kůrovcem v oblasti odborné a mediální, včetně vyhodnocení dopadů na přírodu a obyvatelstvo. Podle Pavla Hrocha bude mít několik fází a není zaměřena pouze na Šumavu. „Dalším bodem té kampaně je například dát lidem návod, jak mají zalesnit,“ dodává.

Správa Národního parku Šumava se ale proti tvrzení Jihočeského kraje ostře ohrazuje. Mluvčí parku Jan Dvořák zdůrazňuje, že lidé se můžou na vlastní oči přesvědčit, že první zóny nejsou mrtvou krajinou.

„To je absolutní totální nesmysl. Naopak bezzásahové zóny, jak se ukazuje za ta léta, jsou vlastně takovým výbuchem biodiverzity, té druhové rozmanitosti. Vidíme, jak si tam příroda poradila s tím, když uschlo horní stromové patro, jak tam bují život, ať jsou to byliny, dřeviny, ptáci, bezobratlí živočichové,“ reaguje.

Podle Jana Dvořáka se navíc v kampani objevují stále stejná hesla a informace, které už dávno neplatí. „Já si myslím, že takto postavená kampaň je zbytečná, a skoro si troufám říci i hloupá. Uvidíme, kam se to dál posune, my v každém případě zveme všechny, aby se přišli podívat na Šumavu, a pokud mají jakékoli otázky, jsme otevřeni k tomu je zodpovědět,“ doplňuje.

Ke kritikům mediální kampaně Jihočeského kraje se přidává i hydrobiolog Jaroslav Vrba, který působí na Biologickém ústavu Akademie věd a na Jihočeské univerzitě a zároveň je členem rady Národního parku Šumava.

„To je naprosto lživá argumentace, to jsou samá urputná tvrzení, která se vůbec nezakládají na pravdě, a nejsmutnější na tom je, že ty peníze jsou asi vyhozené. V prvních zónách dneska prakticky kůrovec nemá co žrát. Ta situace, jakou popisuje kampaň, tam možná byla před dvanácti lety po Kyrillu, ale rozhodně ne dnes,“ uvádí Jaroslav Vrba.

Vedení Jihočeského kraje chce část mediální kampaně proti boji s kůrovcem představit i na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Spustit audio

Související