Jan Štifter vrátil náhrobní kámen svých předků do Křišťanova. Leží tu i jeho šestkrát pradědeček
Hřbitov v Křišťanově na Prachaticku vypadá jako louka na kraji lesa, na které se tyčí několik málo náhrobků. Před nedávnem se na udržovaném, leč pozapomenutém místě objevil nový náhrobní kámen s nápisem Famile Hois.
Umístil ho sem českobudějovický spisovatel Jan Štifter, který z rodiny Hoisů pochází. „Zjistil jsem, že naše rodina patří do té nejstarší generace Křišťanova. Obec vzniká po roce 1695 a Hoisové jsou první, kdo sem přichází, a žijí tu až do konce druhé světové války,“ říká.
Rodina z Křišťanova odešla při poválečném odsunu a její připomínka mizí kolem roku 1950. „Všechny náhrobní kameny se z tohoto prostoru vyházely. Pak se některé vrátily po roce 1990, ale deska, která patřila Hoisům, která by ukázala, že tu dlouho žili, tady chyběla,“ dodává Jan Štifter.
Ten šel po stopách své rodiny. Jeho babička Kateřina Štifterová měla maminku, která byla rozená Hoisová. Někteří členové této německé rodiny z Křišťanova odcházeli kvůli sňatkům a začali mluvit česky, takže nakonec zůstali v Čechách.
Jan Štifter studoval matriky, aby zjistil, jak dlouho rodina Hoisova v Křišťanově žila a kdo odpočívá na zdejším hřbitově. „Nejstarší Hois, který je tu pohřbený, je Johann Hois. Zemřel roku 1734 a je to můj šestkrát pradědeček,“ usmívá se.
Také ho zajímalo, kde Hoisové bydleli. Na místě zbyly jen rozházené kameny a cihly a také dvě třešně. „To je zajímavé, že v tom lese, dnes už docela hustém, zůstaly dvě třešně. Přežily i výbuch, protože po odsunu tu kolem roku 1950 procházeli vojáci a likvidovali pomocí výbušnin domy,“ doplňuje Jan Štifter.
Českobudějovický spisovatel, novinář a vydavatel je autorem tří knih. Příběh své babičky Kateřiny zpracoval v novele Kathy. Možná ještě využije i osud rodiny Hoisů. „Třeba to zahrnu do nějakého příběhu, který by se mohl odehrát v Křišťanově. S rodinou ale souvisí i kniha Ten dům, v níž jsme s Danielem Kovářem a Ivanem Náprstkem sepsali příběh Riegrovy 49 v Českých Budějovicích,“ uzavírá Jan Štifter.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
