Jan Spálený – Ještě jednou si vrznout (1993)
Blues Jana Spáleného bývá nejen české, ale také ryze originální, poskládané z toho, co on sám má rád nebo co mu do obrazu tohoto žánru zapadá.
Od jazzových improvizací přes písničkaření ve stylu lidí jako Tom Waits či Doctor John, nezvalovský poetismus až po atmosféru venkovských šramlů.
Spálený se ale nestydí ani si půjčovat, jakkoliv nikdy ne přes kopírák. Adoptované songy od podobně solitérních tvůrců angloamerické scény, jako je on sám, v kontextu scény české, koření řadu jeho desek. Těch sólových i těch s kapelou ASPM.
Tu s názvem Ještě jednou si vrznout, společně natočili v roce 1993 a nabízejí na ní jak zmíněné svérázné předělávky cizích písniček, tak i původní repertoár opřený o interpretační cit, aranžérskou nápaditost a kvalitní texty.
Související
-
Druhá tráva - Díl první (2020)
Pomalu plynoucí, poklidné a překvapivě elektronickými zvuky přizdobené album, jehož jednotícím motivem je smutek a jemná nostalgie.
-
Larkin Poe – Kindred Spirits (2020)
Sestry Rebecca a Megan Lowellovy si říkají Larkin Poe a během několika posledních let nabírají neomylně kurs k masové popularitě.
-
Pavel Bobek - Veď mě dál, cesto má (1975)
Z více jak dvaceti alb, které Pavel Bobek během své kariéry vydal, patří mezi nejdůležitější a nejlepší hned to první. Připravil Martin Schuster.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
