Eva Olmerová – Blues samotářky (2004)

25. květen 2022

V Kulaté muzice bude znít album zpěvačky, která měla pěvecký dar od Boha, ale k němu i komplikovanou povahu. DvojCD Blues samotářky, vydané v roce 2004 k jejím nedožitým sedmdesátinám, shrnuje nejlepší nahrávky Evy Olmerové, ale také ukazuje, jak sebezničující životní styl postupně rozkládal její talent.

Eva Olmerová od vstupu na scénu okouzlovala výrazovou suverenitou, vzrušující barvou hlasu, ale také nesporným muzikálním nadáním a osobní bezprostředností. Zcela jistě milovala jazz a hlavně nekonformní jazzové muzikanty, s nimiž si samozřejmě rozuměla.

Ale stejně tak tíhla i k písničkám navazujícím volně na trampské tradice. Do jisté míry jí jejich přímočařejší melodie a texty byly dokonce bližší a mohla se do nich snáze vcítit.

Ke jménu permanentní bouřlivačky také vlastně od počátku patřily i problémy a poměrně složitý soukromý život. Během rozeklané civilní i profesní dráhy přitahovala nekonečné maléry, velmi často zapříčiněné likvidační kombinací její nepřizpůsobivé letory s úřednickou totalitou a malostí.

Každopádně bývá už od 60. let považována za naši nejvýznamnější jazzovou zpěvačku, ač nahrávek, které by se daly označit za skutečně jazzové, se na vydané záznamy dostalo méně, než by mělo.

autor: Martin Schuster | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Olympic – Želva (1968)

    Kytarista, skladatel a zpěvák Petr Janda oslavil osmdesátiny a brzy si připomene i stěží uvěřitelných šedesát let na scéně. Po všechny roky je spoután se skupinou Olympic.

  • Flamengo – Kuře v hodinkách (1972)

    Nejlepší album v dějinách českého bigbítu – to je vizitka, která mluví sama za sebe. Patří k nahrávce z konce roku 1971, jež na černém vinylu vyšla o rok později.

  • Bára Basiková – Bára Basiková (1991)

    Bára Basiková se během své kariéry pohybovala mezi různými žánry, od takzvané nové vlny přes experimentální rock až po čistě popové zpívání. Vystupovala i v muzikálech.