Ján Sliacky: Udržitelnost
Snažím se chovat ekologicky. Jak se dnes říká: udržitelně. Třídím suroviny. Vícekrát používám tutéž igelitovou tašku. Využívám hromadné dopravy osob. Upřednostňuji vlaky. Chodím pěšky. A na přechodech pro chodce dávám přednost automobilům.
Divíte se mi? Co to plácám, říkáte si?
Ano. Přednost na přechodech je krásnou věcí. Umožňuje mi jako chodci nečekat na zebře několik sekund nebo dokonce minut. Mohu komunikaci přejít hned. Co však tato moje přednost stojí?
Napadlo mě, co to dělá s životním prostředím? Takováto neustále přerušovaná jízda automobilů. Už ze školy vím, že spotřeba pohonných hmot je také odvislá od způsobu jízdy. Čím plynulejší je jízda, tím je spotřeba motoru vozidla nižší.
Neustálé přerušování jízdy. Zpomalování. Zastavování a opětovné rozjíždění má za následek nejen zvýšenou spotřebu pohonných hmot, ale i nadměrné množství výfukových plynů v ovzduší. Tedy přesně to, čemu se snažím svým chováním vyhnout, přemýšlím.
Kdyby vozidla jezdila plynuleji a nemusela zastavovat u každého přechodu pro chodce, kolem kterého se i jen mihnu jako chodec, mohlo by se vytěžit méně nerostných surovin. Méně by se jich na celém spotřebovalo, převáželo, vozidla by svými exhalacemi méně zatěžovala město. Planetu. Dumám.
Možná vám mé chování připomíná boj s větrnými mlýny. Ale já si za svým názorem stojím. Dávám přednost udržitelnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.