Jan Pokorný – přírodovědec

24. březen 2012

Jan Pokorný je přírodovědec. Z Jindřichova Hradce, kde žije, vyráží co chvíli do světa: působil v Austrálii, podílel se na dvou projektech v Africe, vyučuje ve Finsku. Na jižní Čechy ale nedá dopustit.

„Naše vnitrozemská krajina je unikátní tím, že má spoustu rybníků a vody, kterou do ní přivedl člověk. Ve Finsku je v krajině také hodně vody, ale jsou to přirozená jezera. Když k nám přijede někdo ze Skandinávie a my mu řekneme, že naše rybníky jsou tu už několik století a že je vypouštíme, abychom získali ryby, nechá si to pro jistotu zopakovat, protože si myslí, že špatně rozuměl,“ říká Pokorný.

K vodě má Jan Pokorný blízko odmalička. Setkával se s ní v rodném městě nad Vajgarem i v době středoškolských studií v Českých Budějovicích jako nadšený kajakář. Praha, kde studoval přírodní vědy, mu k srdci nepřirostla a v roce 1974 nastoupil na třeboňské pracoviště Botanického ústavu. Tady potkal skvělé spolupracovníky – za všechny jmenujme Dagmar Dykyjovou, Jana Květa nebo Petra Ondoka. Našel tu dobré podmínky pro odbornou práci a otevřely se mu i kontakty se světem, které byly v tehdejší době vzácností.

„V Austrálii jsem se začal postupně zabývat zkoumáním funkce rostlin a vody v krajině. Začal jsem číst knížky o historii civilizací, kde se píše o tom, jak člověk postupně zbavoval krajinu vody. Tak jsem se dostal k tématu, které mě dnes zajímá nejvíc, a to je vliv člověka na vodu, vegetaci, a tím i klima,“ vypráví přírodovědec.

V rozhlasovém cyklu Jihočeši bude Jan Pokorný vyprávět také o projektech, které jej přivedly do Afriky. I tyto projekty inspirovala jihočeská krajina plná rybníků. Právě rybniční hospodaření by mohlo zlepšit situaci obyvatel východní Afriky v okolí Viktoriina jezera, kteří ztratili své přirozené zdroje obživy jednak kvůli odvodňování krajiny, jednak v důsledku nadměrného rybolovu velkých koncernů.

Poslechněte si celé vyprávění tak, jak jej zaznamenala redaktorka Hana Soukupová.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.