Jan Cempírek: Kravská záhada
Jako dítě mě trápily tři naprosto nepochopitelné záhady. Proč Vinnetou nikdy nechodí na záchod? Kam zmizí světlo, když se zhasne? A konečně – jak to, že krávám nevadí déšť?
Tedy - na řešení první záhady, té indiánské, jsem odpověď nikdy nenašel. U druhé, fyzikální, mi trochu pomohla škola.
A ta třetí – kravsko deštivá záhada – mě dráždí stále. Já to prostě nechápu. Začíná pršet. Jedete krajinou na kole, koukáte, kam se co nejrychleji schovat a najednou: spatříte na pastvě ta stoická zvířata.
Déšť houstne a kravky si stojí, přežvykují, liják jim bubnuje na kůži a ony: nic. Jaký kontrast k vaší panice! Kde je skrýš? Kam uniknout? Ne! Těm tvorům v ohradě je déšť prostě šumák.
Což je ty kapky nestudí? Nebo aspoň nepříjemně nešimrají? Já o tom dumám od mala. A tak mě napadá.
Člověk si má plnit své sny, je tedy čas kravské záhadě přijít na kloub! Žiju přeci v 21. století a vědci dnes zkoumají kdejakou pitomost. Zažádám si proto o vědecký grant! Proč kravám nevadí déšť! Takový výzkum musí klapnout. Dostanu prachy. Odjedu na pár dní na šumavskou pastvinu. Několika jalovicím či vysloužilým dojnicím přišpendlím na kůži různá čidla. A pak se natáhnu do trávy, budu žvejkat stéblo, koukat se na obláčky a až se zatáhne a spustí se lijavec, tak nahraju skrz ta čidla duševní pochody účastnic pokusu.
V zimě v teple kanceláře budu data několik měsíců analyzovat. Žádný spěch. Pak napíšu report. A šmitec. Jsem si jist, že výzkum nic neodhalí. Vědecky analyzovat proč krávám nevadí déšť – je totiž kravina.
Ale právě na podobné kraviny peníze vždycky jsou. Takže moment! Nebylo by snazší nejdřív vyřešit toho Vinnetoua? Proč si indiánský náčelník – krucipísek - opravdu nikdy nepotřeboval „odskočit“? To by šlo. Ani na žádnou pastvinu bych se nemusel hnát.
Co myslíte, drazí posluchači?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
