Jak se zkoumá genetika vzniku sluneční soustavy? Pomáhají k tomu vzorky materiálu z vesmírných planetek
V dnešním vydání rubriky Jihočeské nebe si Filip Černý povídá s astronomem Milošem Tichým o sbírání vzorků hornin z vesmírných těles. V loňském roce totiž dopravila japonská sonda Hajabusa 2 na Zemi vzorky z jedné z malých planetek, asteroidu Ryugu.
Zajímavostí mimo jiné je, že se sondě podařilo nejen odebrat vzorky prachu z planetky, ale i vzorky 6. prosince 2020 v kapsli doručit na Zemi a zároveň samotná sonda Hajabusa 2 pokračuje v sekundární misi naplánované až do roku 2031.
Proč je důležité sbírat vzorky z malých planetek?
„Planetky by měly mít podle teorií nepřetvořenou hmotu z formování sluneční soustavy, dostáváme se tedy ke genetice sluneční soustavy,“ vysvětluje astronom Miloš Tichý a dodává: „Sonda startovala už v roce 2014 a trvalo jí tři roky, než se dostala k vesmírnému tělesu. Musela je zmapovat, zjistit, kde se na ní dá nejlépe přistát tak, aby se nepoškodila a aby se tam daly nabrat vzorky.“
Kapsle se vzorky, kterou sonda odeslala zpět k Zemi, přistála koncem loňského roku v Austrálii.
To vše probíhalo čistě automaticky.
Kolik materiálu sonda odeslala k Zemi, co se bude zkoumat a proč? To vám vysvětlí astronom Miloš Tichý v cyklu Jihočeské nebe při poslechu online.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
