Jak se zkoumá genetika vzniku sluneční soustavy? Pomáhají k tomu vzorky materiálu z vesmírných planetek

24. leden 2021

V dnešním vydání rubriky Jihočeské nebe si Filip Černý povídá s astronomem Milošem Tichým o sbírání vzorků hornin z vesmírných těles. V loňském roce totiž dopravila japonská sonda Hajabusa 2 na Zemi vzorky z jedné z malých planetek, asteroidu Ryugu. 

Zajímavostí mimo jiné je, že se sondě podařilo nejen odebrat vzorky prachu z planetky, ale i vzorky 6. prosince 2020 v kapsli doručit na Zemi a zároveň samotná sonda Hajabusa 2 pokračuje v sekundární misi naplánované až do roku 2031.

Proč je důležité sbírat vzorky z malých planetek?

„Planetky by měly mít podle teorií nepřetvořenou hmotu z formování sluneční soustavy, dostáváme se tedy ke genetice sluneční soustavy,“ vysvětluje astronom Miloš Tichý a dodává: „Sonda startovala už v roce 2014 a trvalo jí tři roky, než se dostala k vesmírnému tělesu. Musela je zmapovat, zjistit, kde se na ní dá nejlépe přistát tak, aby se nepoškodila a aby se tam daly nabrat vzorky.“

Kapsle se vzorky, kterou sonda odeslala zpět k Zemi, přistála koncem loňského roku v Austrálii.

To vše probíhalo čistě automaticky.

Kolik materiálu sonda odeslala k Zemi, co se bude zkoumat a proč? To vám vysvětlí astronom Miloš Tichý v cyklu Jihočeské nebe při poslechu online.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.