Ivan Mls: Vltava

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Někdy je docela fajn být pamětníkem. Zvlášť když si člověk může porovnat věci minulé a současné a zjistí, že ta současnost je – alespoň v něčem – lepší než minulost.

Zaujala mě tuhle zprávička o tom, že město České Budějovice nechá instalovat na Malši a na Vltavě v několika lokalitách koupací mola. Pro mě je to neklamný důkaz, jak se Vltava v krajském městě za uplynulá desetiletí výrazně změnila.

Coby kluk jsem bydlel nadohled téhle řeky. A zatímco jsme se s rodinou chodívali koupat k „Maláku“, tedy k Malému jezu na Malši, namočit se v řece, která nám tekla přímo pod okny, by nás nenapadlo ani náhodou.

Býval to zakalený nevoňavý tok. Budějovická Vltava pro mě prostě byla špinavá řeka. Tedy – nejen pro mě. Za mého dětství by se v ní namočil snad jen někdo toužící po kožních problémech.

Tohle mínění o Vltavě v krajském městě jsem v sobě nosil dlouhá léta, a tak mi docela trvalo, než jsem zaregistroval, že se i taková řeka může změnit. Prostě jsem měl mentální blok z dětství.

Pak jsem si ale začal všímat. Napřed to byli jen jedinci, v posledních letech se už klidně dá mluvit o davech lidí, kteří při hezkém počasí využívají širokých travnatých břehů pod českobudějovickými sídlišti ke slunění a mnozí řeku i ke koupání.

Ostatně, před dvěma roky na levém břehu nechala radnice vybudovat dvě písčité pláže, aby měli lidé do vody lepší přístup. A teď přibudou dokonce koupací mola.

Prostě, budějovická Vltava to už dávno není řeka z mého dětství. Jak říkám, někdy je  docela fajn být pamětníkem a vidět, jak se věci, v tomhle případě kousek přírody, mění k lepšímu.