Ivan Mls: Střídání času
Tak už tady bude zase, dorazí v noci ze soboty na neděli a jako každoročně s námi stráví sedm měsíců. A zase kolem něj budou chvilku vášnivé diskuse – jedni ho nesnášejí, druzí ho milují a jiným je naprosto lhostejný.
Ano, už zase budeme posunovat čas o hodinu kupředu, abychom oblafli přírodu a uměle si prodloužili den. Tedy s tím posouváním času je to dneska už taky všelijaké – počítače, chytré telefony, chytré hodinky a chytré spotřebiče si to prostě přestaví sami, a jenom my, staromilci, co nedají dopustit na klasické časoměřiče, se pachtíme s popoháněním hodinových ručiček: jinak bychom se ze dne na den stali velmi nedochvilnými a najednou chodili všude o hodinu později.
Škoda jen, že se takhle jednoduše nedají přestavět i naše biologické hodiny – někomu to zase bude déle trvat, než se na letní čas vnitřně přešaltuje a naučí se snídat, obědvat a večeřet o hodinu dřív. A o hodinu dřív podávat pracovní výkon.
Někdo si zase od plic zanadává – zvlášť když ráno konečně vstával za světla a teď ho zase nějakou chvíli čeká po probuzení tma. Tak by mě jen zajímalo, zda se někdy tohoto nesmyslu – tedy střídání času, zbavíme.
Už v roce 2018 sice Evropská komise navrhla – na podnět občanské iniciativy - střídání zrušit, leč s tím, že se státy mají dohodnout, zda zachovat celoročně čas letní, či čas standardní.
A zatím to vypadá, že tohle téma není na pořadu dne. Což lidi, lidi si za pár dnů na změnu času zase zvyknou, ale jak k tomu přijdou chudáci zvířata? Když chodím časně ráno do práce, potkávám mnohé pejskaře, jak už venčí své čtyřnohé miláčky.
A řeknu vám, já být psem a nutit mě páníček najednou ze dne na den, abych vylezl z teplého pelíšku o hodinu dřív, asi bych ho kousnul… Přeji hezký den!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová