Ideální věk, kdy by se dítě mělo začít učit plavat, je pět let

Stálými propagátory plavání jsou hasiči. Vyrážejí v létě do přírody a v zimě do bazénu. Po celou dobu, kdy se věnoval svému hasičskému povolání, tedy 33 let, nad plavci držel ochrannou ruku Bedřich Vrkoč. Podle něj by plavat mělo každé dítě.

„Já jsem začínal asi ve čtyřech nebo pěti. Většinou jsme chodili do řeky, k Velkasu, tam jsme vyrostli,“ vzpomíná známou lokalitu u Velkého jezu na Malši v Českých Budějovicích. Nad tím, že se množí omluvenky od rodičů, kteří své děti na plavecký výcvik neposílají, jen mávne rukou: „Se bojí, že nastydnou nebo něco takového, ale plavání je dobré.“

Tréninku dětí se v Českých Budějovicích věnuje Filip Pytel, který přeplaval kanál La Manche. „Menší žáci mají pět až šest tréninků týdně a postupem věku se to navyšuje, takže dorostenci, kteří jsou na sportovním gymnáziu, mají dvoufázové tréninky denně. Nejdřív stačí, aby se dítě nebálo vody, aby si na ni umělo lehnout a později se může učit základy plaveckých stylů,“ popisuje.

Kontakt s vodou mohou mít malé děti vlastně hned od prvního roku narození. Výuka plaveckých stylů přichází na řadu zhruba v pěti letech. „Já jsem začínal mnohem dřív, protože moje maminka byla trenérka, takže mě s sebou brala na bazén, ještě když jsem nosil plínky, ale těch pět let je tak optimální věk pro začátek základní výuky. Když se začne později, dá se také leccos dohnat,“ říká Filip Pytel.

Sport už ale bohužel podle něj není tak oblíbený jako dřív. „Děti se cákaly u řeky, u vody a obecně měly vztah k pohybu, uměly hrát fotbal. Teď myslím, že to upadá, že se jim nechce,“ komentuje.

I když třeba nevyhrajete ani jeden závod v životě a kanál La Manche nikdy nepřeplavete, plavecké dovednosti získané v dětství se určitě budou hodit. „Já si nemyslím, že by každý musel být vrcholový sportovec, ale každý by měl umět plavat. Hodí se to třeba jenom na letní dovolenou,“ uzavírá trenér.