Hvězdárna vystavuje meteority

Mezi unikátními exponáty jsou podle Tichého jak železné meteority, tak meteority kamenné. Zahrnují vzorky historicky známých nálezů z Česka i ze zahraničí (Stonařov, Bohumilice, oravská Magura, mexická Toluca, americký Kansas, Polsko), ale také nové nálezy z mongolské pouště Gobi či z africké Sahary. Na výstavě je i měsíční kámen, dodal. Většinu meteoritů pro výstavu připravil Jakub Haloda z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ukázkami pak přispělo i Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, uvedl astronom. Ještě v 18. století renomovaní vědci podle Tichého nevěřili, že by mohly z nebe padat kameny. Akademie věd v Paříži se tehdy usnesla, že něco takového není možné. Přesto kameny z nebe padaly předtím i potom. Lidé si jich všímali už starověku a vědci se jimi zabývají dosud. Dnes už nikdo nepochybuje, že Země je kosmickými tělesy bombardována nepřetržitě. Drtivá většina z nich má naštěstí velikost prachového zrnka, vypaří se v atmosféře a nanejvýš zazáří jako jasný meteor. Občas je však mateřské těleso natolik velké, že odolá atmosféře a jeho část dopadne na Zem jako meteorit.

Každoročně je nalezeno několik kilogramů meteoritů, které dopadnou na Zem. Mimořádnou událostí může být dopad skutečně velkého tělesa. Například pravděpodobnost střetu planetky o velikosti několika desítek metrů se Zemí je jednou za několik tisíc let. Po dopadu na Zem by takový meteorit vytvořil kráter o průměru až jeden kilometr. Výstava bude podle Tichého veřejnosti k dispozici do úterý 16. března, kromě neděle.