Houpací kůň nabídl lidovky z britských hospod i písničky ze soudních síní

V Českém rozhlase České Budějovice se představila vítězná kapela z přehlídky Houpací kůň - mladoboleslavská Isara
V Českém rozhlase České Budějovice se představila vítězná kapela z přehlídky Houpací kůň - mladoboleslavská Isara

Už poosmé se přestěhoval Houpací kůň ke Třem lvům. Ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice vystoupila vítězná kapela ze stejnojmenné přehlídky nadějných písničkářů i skupin, která je součástí festivalu Okolo Třeboně.

Letos se představila kapela Isara, jako host zazpíval Ivo Jahelka.

Mladoboleslavská skupina Isara (pojmenovaná podle keltského jména pro řeku Jizeru) vznikla v roce 2005. Její repertoár tvoří řada skotských, irských a anglických lidových písní a balad, včetně instrumentálních melodií, kterým se Isara věnuje s úctou a respektem k původním textům i tradičním aranžím, přesto se současným, moderním zvukem.

Hostem letošní ozvěny třeboňského Houpacího koně byl zpívající právník Ivo Jahelka. Osobitý a oblíbený písničkář přišel na tento svět před 63 lety v Dačicích a v tomto nejjižnějším cípu Českomoravské vrchoviny začala rovněž jeho cesta k hudbě.

„To jsem byl dítko školou povinné, když jsem se učil v lidové škole umění na piano. Je pravda, že mě to moc nebralo, ale ty základy se mi pak hodily. Pak jsem zběhnul jako samouk ke kytaře. Na gymnáziu jsme měli folkovou skupinu a potom jsem na právnické fakultě v Praze už zůstal sám s kytarou,“ vzpomíná.

V roce 1978 se svými písněmi Ivo Jahelka vystupoval v pořadu Zelené peří Mirka Kováříka v klubu Rubín na Malostranském náměstí v Praze. V roce 1982 uspěl na Portě v Plzni s písní Cikánská balada, kterou napsal už za svých studentských let a v roce 1985 byl zvolen osobností Porty.

Ivo Jahelka: Všechny případy, o kterých zpívám, se skutečně staly

Jihočeské kolo Porty v budějovickém rozhlase. Členem poroty byl Ivo Jahelka, který také sám vystoupil

S označením "zpívající právník" je již dlouhá léta spojený Ivo Jahelka. Rodák z Dačic, který žije v Jindřichově Hradci, si jedno bez druhého neumí představit. „Svého času jsem si říkal, že budu jen hrát a nebudu dělat advokáta nebo naopak, ale zjistil jsem, že by to nebylo ono,“ komentuje.

Do těchto let patří i písničky Co je třeba k životu a Výpis z rejstříku lásek, které Ivo Jahelka natočil v Českém rozhlase České Budějovice pod dohledem legendárního režiséra Vaverky pro jeho první a zároveň poslední singl.

„České Budějovice byly tehdy líhní skvělých folkařů a kamarádil jsem se s Vojtou Zíchou, Karlem Tampierem a dalšími. Tehdy se tady pořádal velmi dobrý festival Písničkáři a tam se dostal nabídku natočit ty dvě písničky. A nedávno jsem se do českobudějovického studia vrátil, abych tam četl soudničky pro Český rozhlas, a tak jsem s touto stanicí vlastně spřažen,“ dodává.

Jindřichohradecký advokát přišel s žánrem, který neměl v našem folku obdoby, se zhudebněnou soudničkou. A má s tím už po dlouhou dobu úspěch - na koncertech, ale i v zájmu o jeho alba Soudili se, In flagranti, Pojízdná soudírna a další.

Se sportovním a písničkářským kamarádem Mirkem Palečkem natočil album Tenisová akademie a na společenské změny na sklonku osmdesátých let pohotově reagoval písničkovou kolekcí Veselá revoluce. Hojně sledované byly také jeho televizní popularizační pořady z cyklu Neznalost neomlouvá, v nichž JUDr. Ivo Jahelka zlidštil řeč paragrafů - jako to dělá ve svých baladách a jak tak učiní i coby host osmého ročníku koncert Houpací kůň u Tří lvů.