Fruko-Schulz loni prodalo méně alkoholu

Do nižšího obratu se promítl obecný pokles konzumace lihovin, řekl ČTK ředitel firmy Josef Nejedlý. Podnik také nedodával do některých obchodních řetězců, protože cenové podmínky supermarketů prý byly nepřijatelné.

Společnost loni vyrobila 41.328 hektolitrů lihovin, z toho 22.210 hektolitrů rumu, a 3491 tun sirupů. Mírný pokles obratu v tuzemsku chce Fruko-Schulz v letošním roce vyrovnat exportem. Devadesát procent jejího vývozu tvoří absinth, jenž míří zejména do Ruska a na Ukrajinu, ale i třeba do Austrálie a Číny. Ještě letos by v ukrajinském Kijevě měla začít licenční výroba této lihoviny. "Tamní firmě jsme už postoupili licenci a nyní probíhá schvalování místními úřady. Výrobek bude mít naše etikety a bude shodný s tím, jaký (pro Ukrajinu) děláme my. Objem produkce však bude zřejmě vyšší než dosavadní objem exportu do této lokality," uvedl Nejedlý. V Rusku a na Ukrajině je výrazná poptávka právě po absinthu, který se v zemích EU až na výjimky nevyrábí. Důvodem je obsah thujonu, výtažku z pelyňku, pokládaného za návykovou látku. Zatímco u nás jsou ho v litru absinthu tři miligramy, Rusové a Ukrajinci požadují třikrát více. I tento absinth ale podle Nejedlého splňuje normativy ministerstva zdravotnictví. S další licenční výrobou lihovin v postsovětských zemích zatím Fruko-Schulz nepočítá. Spíše se bude orientovat na vývoz na tyto trhy, ať již z licenční továrny či z Jindřichova Hradce. Na domácím trhu se čeští výrobci podle Nejedlého stále potýkají s důsledky prodeje lihovin z nelegálních palíren. Jejich očekávání, že celníci přitvrdí postup proti nelegálním výrobcům lihovin zejména na Moravě, kde je jich nejvíce, se zatím nenaplnilo. "My nosíme peníze do státní pokladny, nikoli černí výrobci lihovin. Jestliže oni prodávají například rum za 50 korun, tak je jasné, že daně z něj neodvádějí. Ale to je písnička stará pět let a státní orgány na ni zatím moc neslyší," posteskl si Nejedlý.