Eva Kadlčákové: O citátech

Nevím, co prvního věrozvěsti řekli, když k nám onehdá přišli a přinesli víru a písmo, vím ale, že díky nim, i když se cyrilice ani hlaholice už dávno nepoužívají, známe dnes věty, které vyslovili a zapsali lidé před stovkami, desítkami let. A že tak Cyril a Metoděj provázejí náš život dodnes.

Svým milým říkávám, spolu se středověkou lyrikou: Měj se dobře, srdéčko. Můj tatínek rád cituje písně, a když někam jdeme, pobízí mě: Pojď, holka, křídlovka zpívá. Maminka, když vám bude popisovat krajinu, řekne: Okolo lesa pole lán – a bude mít co dělat, aby necitovala ještě: Hoj, jede jede z lesa pán. A jak se bude přemáhat, tak se zaculí.

Ty jsi ale Muromec z města Muroma!, řekneme někomu, kdo si naloží převeliký náklad a hrdinně se s ním potýká. A „kvůli orientaci“ čas od času zavoláme kamarádům. Tady všude seděl… říkáme o člověku, který u nás byl včera na návštěvě. Ale kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat!

Vy nás ale zásobujete, pane Karfík, píše mi kolegyně ze zpráv, když na ni chrlím jednu informaci za druhou. Bratři Žídkové, spolužáci z gymplu, zase rádi říkávali: Být či nebýt anebo A přece se točí. Pověděli si to nejprve pěkně jeden druhému a pak se otáčeli na nás ostatní a frázi opakovali tak dlouho, dokud se někdo útrpně neusmál.

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, to byla zase oblíbená věta prezidenta Havla. A jestli se nepletu, citoval jí Jana Husa. Na jeho věčnou památku linouti se bude z kopců červená záře. Do roka a do dne vzplane znovu. A „Věta Kosinova zní: Lomikare, Lomikare…“

Což mi připomíná, že na okně se obyčejně motá „muška jenom zlatá“. A co vidíme Pod našima okny? Kachny, kachny… Babička po světnici zásadně šuká. A málokdo se odhodlá pojmenovat dceru Viktorka. Bláznivá Viktorka. A Pepek Vyskoč…

Zapeklitá je ta naše slovesnost. Zapeklitá, zavazující a krásná. A proto ji máme rádi. Ji i věrozvěsty. I když – v jejich a Husově případě – položme si ruku na srdce – ze všeho nejvíc oceňujeme ty dva úžasné volné dny, které díky nim máme. Tak: Hoši, děkujem!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.