Eva Kadlčáková: Rádce emancipované ženy – žehlení

Emancipace je skvělá věc. Umožňuje nám se realizovat. Jen někdy úplně jinak, než jsme zamýšlely. Například u žehlicího prkna…

Hodně o tom ví má matka. Jako pětiletou mě naučila psát a žehlit kapesníky. Od té doby hledám recept na to, jak pro první neztratit čas na druhé a obráceně…

Předně je třeba otevřít si k žehlení flašku vína, doporučuje Katka, jinak se ten proces vůbec nedá přežít. Žehlení se nesmí odkládat, říkají Stáňa i Maruška, žehlit je nejlépe okamžitě po svěšení prádla. Stane-li se nám již, že prádlo přeschne (což mně se stane vždycky), tu jej vystrčme i s košem přes noc na balkon, radí mami. Tato rada funguje skvěle – dokud nezačne lejt!

Ložní a ubrusy se lépe žehlí, když jsou pěkně po babičkovsku naškrobené, tvrdí Míla a dodává, že obojí vydrží i déle čisté. Kdo povléká cíchy poruby za cípy, ať si je už rovnou poruby žehlí a skládá, tak praví Olga. Kdo se chce na povlečení vyprdnout úplně, nechť si pořídí krepové, radí celá populace moderních žen. Já se s nimi v tomto bodě ovšem neshoduji, poněvadž nedopustím na starý dobrý, hladký, krásný a prostě jedinečný damašek. Pročež: Není žádná hanba šoupnout balík prádla na mandl, naučila mě Tereza.
Kdo nedá vydělat ostatním a dělá si všechno sám, je neznaboh a škrt, naučily Terezu ženy v Africe!

Ze všech placených paní žehlí nejlépe paní Eva! Ale nejsem to já. Paní Eva všechno vyžehlené oblečení aspoň na půl dne rozloží po pokoji. Báječně potom drží tvar, a i když ho později urovná, nejsou na něm vidět sklady.

Žádná externí síla na žehlení ovšem nevydrží dlouho. Fyzicky i psychicky vyčerpávající nápor donekonečna se opakujících praček musíme prostě umět zvládat samy. To je moje zkušenost. A proto je dobré vědět, že: Ručníky je třeba žehlit buď bez napářky anebo je po ní nechat důkladně vyschnout. Jinak brzy po prvním použití smrdí. To je cenná rada, kterou jsem získala od Milušky.

Není radno brát si na sebe čerstvě vyžehlené šaty, protože se okamžitě šíleně zmačkají! To je ověřená pravda od mé matky. Potřebuje-li má matka problém horkých oděvů rychle vyřešit, vystrčí je na chvíli – no na balkon, kam byste myslily?

Košile umějí žehlit i chlapi! Někdy dokonce lépe než paní Eva. S touto utajovanou skutečností se mi svěřil Jiřík. Risknout to a nenápadně mužům jejich košile přenechat, to je rada dozajista následováníhodná!

Kdo miluje vyžehlené ponožky a spodní prádlo tak jako já, ten ať se za svoji úchylku nestydí a pořídí si kvalitní, samostatnou sušičku. Podle Petry & Petry se z ní vytahují kaťátka hebce vyhlazená a ponožky prakticky už složené…

Á propos skládání: není podstatné, jestli jsou naše kopičky úhledné, čtvercové, obdélníkové, poskládané do šířky nebo do výšky. Do polic a šuplíků se vždycky nějak vejdou. Byť s tímto Emiliiným pravidlem jako estétka silně bojuji, je pravdivé.
Ale pozor: vykomínkované prádlo nikdy ihned neschovejme do skříní! Nechme je nejméně čtyřiadvacet hodin na viditelném místě. To aby si náš protějšek stačil všimnout, že jsme makaly, zatímco on spal, koukal se na fotbal, byl v hospodě a tak dále. Za tuto neocenitelnou radu poděkujme Janě.

A pusťme se už té žehličky i skleničky! A pojďme se, holky, chvíli zase seberealizovat nějak jinak…