Eva Kadlčáková: Image

Bylo tak obrovský horko, že se mi vařil mozek. Odbilo poledne a slunce nevrhalo stíny. Psi potřebují vyvenčit i za tropických veder, a tak jsme se já a Gaston ploužili s jazyky vyplazenými, kůže se nám škvařila a pes se průběžně neurotizoval. „No co mám dělat, řekni mi, co mám dělat?“ promlouvala jsem ke zvířeti a zase ho vlekla domů. Do stínu, napít se, svlíct se z kůže. Bylo nám na obtíž cokoli, srst především.

V tom se z rozhlasu ozval pán, a jak se ukázalo, přicházel s dobrou radou. Řekl: „Léto je pro ženy příležitostí k tomu, aby ukázaly vše pěkné, co mají.“ Zpozorněla jsem. „Problém ovšem je,“ pokračoval pán, „že ženy to neumějí.“ Začalo mě to zajímat. „Ženy v Čechách jsou zpozdilé a ještě si neosvojily základní, ale naprosto základní hygienické návyky!“ Jéžišikriste, nemejeme si snad před jídlem ruce? „České ženy nevědí, že je společenské fau paix, když mají na těle ochlupení!“ Ahá! „To je nepřijatelné!“ hřímal ten pán, co se pasoval na znalce ženské krásy, imagemakera, vizážistu a stylistu v jednom.

„Tak třeba chlupy v podpaží jsou opravdu nechutné,“ pravil šovinista, „mužům se z nich obracejí žaludky.“ Vzpomněla jsem si na doktora z mamografu, který naopak tvrdil, že odstraňování ochlupení a používání chemických antiperspirantů přímo souvisí s vážným onemocněním uzlin, a totiž s rakovinou. Prý se častěji vyskytuje v levém pažním důlku, protože jsme většinou pravačky a levou část těla si obsloužíme lépe a důkladněji.

„Dále si všechny české ženy ještě neuvědomily, že na léto je nutno odstranit z těla i všechny další chloupky – minimálně, ale to prosím naprosto minimálně,“ povídal pán a připomněl mi pana prezidenta, „minimálně tedy na nohou. Ale nejlépe i na rukou, nemluvě o horním rtu a už vůbec ne o klíně!“ Moderní žena si má vybrat, zda se ve své image vrátí do dětství, anebo zda využije umírněnější formy úpravy, při níž lze skrývanou část těla esteticky doladit nejenom všelijakými střihy a vzory, ale i barvením a zdobením. „To je trend dnešní doby!“ prohlásil muž a připomněl, že už Kleopatra...

„Rýsuje-li se ženě pod oblečením podprsenka,“ zadeklamoval dále, „je to vyloženě trapné.“ No, nevím, jestli není trapnější ukazovat něco, co třeba k ukazování není, pomyslela jsem si. Ale pán mě vzápětí pobavil i dalším doporučením: „Ženy by měly zvážit také nošení spodních kalhotek.“ Zastával názor, že nejsou-li některé z nás ochotny zaříznout si mezi půlky tanga, mají vážný problém. Okraje spodního prádla zapasované do našich masitých hýždí jsou „zcela neestetické a celkový dojem z vizáže je jimi nadobro zničen!“

Jinými slovy, nesplňujeme-li pánova kritéria, nemáme co dělat na této planetě. Já bych to viděla jinak. Asi takhle: pán je chudák. Má nejspíš šíleně mindráků, není na holky a vypadá jako holátko bez libida. Je jako zagroškudla a maminka na něj byla velmi přísná. Politujme pročež pána...

...Ačkoli, Gastone, díky orientovanému pánovi aspoň víme, co máme dělat. Půjčíme si manželův remington a vobjedeme se vod hlavy až k patě. Konečně se zbavíš té protivné srsti, co ti pořád líná, a já všech nepatřičných rudimentů ve vývoji ženy... Anebo ne, člověče pse. My se na to vybodnem! Lehneme si hezky do chládku, natáhneme svý více a méně chlupatý nožky nahóru a budeme blahořečit sebevědomým lidem, kteří mají sebe i druhé rádi takové, jací jsou! Image je na nic, následuj instinkt!! A tak: Vzhůru do sprchy!!!

0:00
/
0:00
Spustit audio