Eva Kadlčáková: Hledá se rum!

Vánoční perníčky
Vánoční perníčky

Tak mě zase přemluvili. Stačila jedna malá domácí porada a bylo jasné, že letos na Vánoce upeču kromě plánované housky a štrůdlu taky ještě perníčky a linecký a ořechový a mandlový a hlavně čokoládový! Že se z toho zase několik dní neuvidim a po Vánocích že to všechno sama snim. Že příští rok začnu dietou. Ale že moji muži mě pochválej, jakou jsem jim připravila voňavou atmosféru Vánoc. Tak dobrá, dostali mě. Vyrážím na pořádný nákup!

Jenže – kde je rum? Že by teď, před Vánoci, neměli rum? To je přece blbost. Sice kroupy perličky také obyčejně nemají, ale po krupkách se sháním už jenom já, zpozdilá osoba, která ustrnula v tradicích a nechápe, že kubu (a Káču) vzal čert, zatímco moderní člověk si žádá vepřovej řízek! Já si žádám rum. Kurňa, abych snad po něm vyhlásila celostátní pátrání!?

Brousím kolem regálů a čtu: Konzumák, Tuzemák …tuze povědomá slova. Vidím plachetnici, bernardýna – silně podezřelé symboly. Beru do rukou předmět doličný, zkoumám etiketu a ouha! Stojí tam psáno: Alkoholický nápoj s rumovou příchutí. Tak jsem ten rum přece jen vypátrala! Ale je nutné, aby člověk postupoval jako Sherlock Holmes, chce-li pouze správně nakoupit? K čemu ta hra na schovávanou? Proč se rum nemůže jmenovat rum a proč se na pivo dvanáctku nesmí napsat dvanáctka? Já samozřejmě vím proč, ty informace mne neminuly. Ale připadá mi to celé zbytečné a pošetilé.

Stejně, jako dost dobře nechápu, proč si máme anebo dokonce dobrovolně chceme kazit požitek z čerstvě upečených koláčků tím, že je necháme unijně zafóliovat. A proč nechat zhoubovatět čerstvé rohlíky a křupavý chléb, když snad neexistuje větší lábuž než zakousnout se ještě cestou domů do jejich rozpraskané kůrčičky... A to ani nemluvím o mimořádném zážitku, který nám kdysi dopřávalo použití velkého pákového nože na rozpůlení veky chleba. Plumc....

Ale tedy dobrá, budiž rozhodující hygiena. Ale copak je igelit hygienickej? Nepouští snad PVC do potravin bifenyly a kdovíjaký další jedy? Neztrácejí i díky nim naši (a evropští) muži potenci? Jsou snad děti zdravější, když jim oplachujeme hračky v chloru, jak nás nabádá reklama? A bude nám lépe od srdce, když si na rohlík namažeme umělou hmotu s vodou?

Ne. Říkám ne! Říkám ne amarounům, ke kterým pomalu ale jistě spějeme. Ne polibkům přes ochranné roušky. Ne centrálnímu mozku lidstva. Dám si ještě jednoho panáka alkoholu s příchutí rumu a všecko jim to povim! Všecko!

A co teprve, kolik toho v tomhle stavu upeču!