Duše zahradníka v zimě trpí. Vybíráme proto tři tipy, jak překonat nevlídné chladné období

14. únor 2025

V zimě nám chybí zeleň, dny jsou krátké a všichni se těšíme na jaro. Návodů, jak přežít nevlídné chladné měsíce, je celá řada. „Pamatuji si ze svého mládí, jak se omílalo, že si listujeme v katalogu, vybíráme odrůdy na příští rok, čistíme a olejujeme nářadí,“ vzpomíná zahradník Pavel Chlouba.

V jednom volném večeru zapátral na stránkách Královské zahradnické společnosti, britské RHS, což je obdoba našeho zahrádkářského svazu, jen mnohem starší, s bohatší historií, větší členskou základnou i systémem fungování.

Britská zahradnická společnost se kromě jiného snaží vzdělávat všechny, od dětí, přes pedagogy až po samotné zahrádkáře, kteří sami s půdou a rostlinami pracují. Také vydala návod, jak přežít zimu. Je dlouhý, má přes třicet položek. Pavla Chloubu nejvíc zaujaly tři z nich.

  1. Snažte se alespoň 20 minut denně pobýt venku – na vycházce, v parku nebo vlastní zahradě. Nebo si alespoň vychutnejte kávu na balkóně. Průzkumy ukazují, že lidé, kteří tráví pravidelně čas venku, jsou produktivnější, šťastnější a zdravější než ti, kteří tak nečiní.

  2. Více ozeleňte svůj domov. Zelená barva v našich domovech náš činí šťastnějšími. Pokojové rostliny jsou nejlepším způsobem, jak přidat trochu zeleně do vašich domovů. A zeleň kolem vás má mnoho výhod. Zlepšení nálady, zmírnění úzkosti a zmírnění stresu.

  3. Zapojte své smysly, udělejte si čas na pozorování věcí kolem sebe, udělejte si čas na vůni sezónních květin, užívejte si textury listů, poslouchejte ptačí zpěv, dívejte se nahoru, dolů a kolem sebe. Tím, že se soustředíte na dění kolem vás a co díky tomu cítíte, odvádíte pozornost od věcí, které by ve vás mohly vyvolávat obavy nebo pocit úzkosti.
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.