Vysazování paprik v páru je mýtus, říká zahradník Pavel Chlouba. Tento zažitý postup nedoporučuje
„Zelenina je zdravá, chutná, ale i hezká a výtvarná. Můžeme s ní dobře pracovat i v okrasných částech zahrady. Když vše pojmeme správným způsobem, zelenina a květiny se nepřebíjejí, dopěstujeme si i něco k jídlu a zahrada bude ještě hezčí než pouze s okrasnými rostlinami.“ To už několik let tvrdí zahradník Pavel Chlouba.
O pravdivosti svých slov se přesvědčil i při zahradnických cestách po celé Evropě. Dokonce kombinaci okrasných a užitkových rostlin vyzkoušel na vlastní zahradě, a funguje to. V magazínu Zelené světy tentokrát nabízí rady pro pěstování paprik.
Papriky lze vysévat už v lednu
S vyséváním paprik můžeme začít už v lednu. Použijeme speciální substrát, který má ideální strukturu – udrží vlhkost, ale nadměrná voda rychle odteče. Semínka musí být v teple (okolo 20 stupňů).
Vyséváme na řídko a pouze tolik, kolik rostlin následně využijeme. „Po zimě jsme nadržení na práci, ale v čase přepichování sazenic zjistíme, že nemáme dostatek prostoru. Předejdeme tak jejich vyhazování,“ komentuje Pavel Chlouba.
Vysazujeme po jedné rostlině
Kdysi se papriky vysazovaly výhradně z trhané sadby, to znamená, že se vysadily do velké výsevní nádoby, nechaly se vyrůst do deseti, patnácti i více centimetrů a následně se z nádoby vybíraly a vysazovaly přímo na stanoviště.
Při tomto procesu rostliny povadly, protože se jim poškodila kořenová soustava. Vysazovaly se proto do květináče vždy dvě vedle sebe, aby byla šance, že alespoň jedna přežije. V případě, že přežily obě, slabší z nich se odstranila.
Tak vznikla tradice vysazování paprik v páru. Pavel Chlouba to ale nedoporučuje. „Když jde vše tak, jak má, a obě papriky se uchytí, konkurují si, soupeří o světlo, živiny, půdní prostor a zaplétají se do sebe. Ideální cestou je tedy výsadba paprik po jednom kuse. Vysadit si dvě samozřejmě není trestný čin, kdo je tak zvyklý, může v tom pokračovat,“ říká.
Papriky bojují o světlo
Sazeničky paprik budou před výsadbou do záhonu bojovat o světlo. Pokud ho není dostatek, vytahují se a jsou křehké.
V takovém případě zahradník Pavel Chlouba radí srazit teplotu pod 20 stupňů, ideálně na 16 až 18 stupňů. Tím zpomalíme růst a rostlinky zůstanou kompaktní.
První květy odstraňujeme
Tvorba plodu je pro každou rostlinu energetickou bombou. Tuto zátěž můžeme eliminovat odstraněním prvních květů ve stádiu pupenů. Dovolíme tak rostlině vytvořit více listů a zesílit.
Související
-
Než znovu zasejete do skleníku saláty, kedlubny a rajčata, vyměňte uvnitř zem, radí půdní biolog
Aby půda byla živá a zdravá, aby dávala výnosy, jaké očekáváme, a zároveň abychom ji nevyčerpali pro budoucnost, sestavil biolog Miloslav Šimek seznam sedmi principů péče.
-
Zima v zahradě – v hloubce pod povrchem se dějí velké věci
Zima v zahradě se může zdát jako smutné a mrtvé období. Nad povrchem půdy možná ano, ale v její hloubce se dějí velké věci. Budeme mluvit o kompostování.
-
Rozkvetlá lávka nad kolejištěm v Holandsku a odpovědi na pěstitelské dotazy posluchačů
Autoři Zelených světů, moderátorsky zahradnická dvojice Hanka Šoberová a Pavel Chlouba, si nikdy nenechají ujít příležitost navštívit místa, která souvisí se zahradničením.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.